13. 7. JSEM NA ZAHRADĚ — dokument o Věře Pavlovcové — 22.10 hod.
20. 7. CESTA ZA OTCEM — dokument o Evě Langrové
27. 7. SPRAVEDLNOST HLEDEJTE U PÁNA BOHA — dokument o Markétě
Čermínové
3. 8. NEBOJIM SA HOVORIŤ — dokument o Margitě Zimanové
10. 8. JEDEN ŽIVOT — dokument o Lídě Voříškové
17. 8. DÁŠA SE VRACÍ dokument o Dáše Stachové
24. 8. MÉMU OTCI — dokument o Miroslavě Bočkové
Odvolání Pernese potvrdil mluvčí ústavu Jiří Reichl, podle něj byl Pernes sesazen čtyřmi hlasy ku
třem. Jeden člen rady nebyl přítomen. Hazdra pracuje v ÚSTR déle než rok, v současnosti ve funkci
vedoucího oddělení 3. odboje. (Narodil se v roce 1983.) Jiří Pernes tak vydržel v křesle
ředitele ÚSTR jen necelý měsíc a půl, jmenován byl 1. dubna. Nahradil ve funkci Pavla
Žáčka, který stál za zřízením celého ústavu.
Pernesova volba do čela ústavu zabývajícího se moderními československými
dějinami, vyvolala rozruch poté, co do svého životopisu pro výběrové řízení neuvedl,
že za komunismu navštěvoval Večerní univerzitu marxismu leninismu (VUML). Médiím řekl, že to nepovažoval za podstatné. Rada ale své rozhodnutí vybrat Pernese i přes nesouhlas některých
svých členů potvrdila. Odpůrci i stoupenci nového ředitele už zorganizovali několik petic. Pernes byl
v poslední době pod velkým tlakem kvůli údajnému plagiátorství při jeho
dřívější studijní práci. Naposledy na takový případ upozornila studentka Masarykovy
univerzity v Brně, která podle serveru Týden.cz přišla na další práci, kterou prý Pernes
opsal. Také redaktoři serveru porovnali Pernesův text s originálem z roku 1958. “Jde
o téměř doslovnou kopii,“ píše Týden.cz. Šéf ÚSTR obvinění
z plagiátorství odmítl. Podle některých kritiků by mohla být plagiátem také jeho
kniha Až na dno zrady: Emanuel Moravec. Pernes v ní prý částečně opsal diplomovou práci Josefa
Vytlačila. Pernes toto obvinění odmítl. Mezi archiváři a historiky má i řadu zastánců,
kteří již dříve vyzvali k zastavení „antipernesovské kampaně“. Pro odvolání
Jiřího Pernese se nakonec našly čtyři hlasy. Naopak proti byl například rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala,
který chtěl, aby si rada nejdřív zadala analýzu nově nalezeného plagiátu. „Myslel jsem si,
že by měl v tuto chvíli Jiří Pernes zůstat, protože je potřeba to obvinění důkladněji
prozkoumat. A hlavně že není v této situaci dobré dál destabilizovat ústav.
Nicméně respektuji většinové rozhodnutí rady,“ říká Fiala. Pro dočasné
jmenování nového ředitele Hazdry ruku zvedl. Jiří Pernes čelí za svou krátkou
kariéru v čele ústavu mnoha výtkám. Při výběrovém řízení zatajil,
že studoval VUML, vyšlo také najevo, že není tak docela nadstranický: byl členem odborné
komise ČSSD. Nejsilnějším argumentem však bylo podezření, že opisoval texty. „Jsem ráda,
že zvítězila fakta a logické argumenty. Potvrdilo se, co říkáme od začátku,
a sice že docent Pernes nebyl způsobilým k vedení ústavu. Teď je otevřená šance, aby
se našel bezúhonný, spolehlivý a odborně schopný ředitel,“ komentovala odchod Jiřího
Pernese Neela Winkelmannová-Heyrovská, jedna ze zakládajících členek iniciativy
neUSTRčení.
Poz. redakce: Proti jmenování Pernese ředitelem ÚSTRu byla podána Petice, kterou
v krátké době podepsalo více než 8.000 občanů. Smyslem této petice nebyl jen
oprávněný protest proti jeho jmenování, ale i upozornění na to, že manipulací
lze přeměňovat regule a stanovy Rady ÚSTRu. — Zd. K.
„Jsou příležitosti, u kterých by člověk měl být, jmenování nového arcibiskupa je
velká změna v církvi,“ řekl ČTK na hradním nádvoří Jan Vobořil
z pražských Nuslí, který ceremonii sledoval na obrazovce. Intronizaci nepřálo počasí. Ta
byla připravena pro další stovky nebo tisíce lidí, ale nakonec před ní stály jen desítky
věřících a zastavovaly se tam skupinky turistů.
Při slavnostním ceremoniálu poděkoval prezident Václav Klaus Vlkovi za jeho působení v úřadu
a popřál hodně štěstí Dukovi. Klaus také vyjádřil přesvědčení, že se podaří
dořešit některé sporné otázky mezi státem a církví. Hlavními jsou spor
o majetkoprávní vyrovnání a o svatovítskou katedrálu.
Klaus zároveň připomněl aktuální tragédii, která zastínila v médiích
Dukovu intronizaci. Účastníkům mše oznámil, že spadlo letadlo s polským prezidentem Lechem
Kaczyńským a jeho manželkou na palubě. Při neštěstí zemřeli všichni cestující
a posádka. Za oběti se poté pomodlili i věřící v katedrále.
Duka ve svém prvním kázání učinil vstřícné gesto v otázce sporu
o chrám sv. Víta. Vyzdvihl jeho význam pro národ, nikoliv výlučné vlastnictví
církve. „Je dnes naším úkolem změnit dějiny vítězů a poražených na dějiny tvůrců
a stavitelů,“ řekl Duka. Katedrála je podle Duky symbolem české státnosti a církev
součástí národa.
Duka zdůraznil také zakotvení národní kultury v bibli a v příchodu sv. Cyrila
a Metoděje, ale také sepětí se starozákonními židovskými kořeny. Na závěr
poděkoval kardinálu Vlkovi za vybudování základů, na kterých může stavět při své
práci.
Vlk stál v čele diecéze od roku 1991. Duku, kterému bude za několik dní 67 let,
čeká z titulu primase českého a pražského arcibiskupa řada jednání s politiky jako
jednoho ze zástupců církví a náboženských společností v Česku. Papež Benedikt
XVI. Duku jmenoval arcibiskupem letos 13. února.
Před tím, než Vlk předal Dukovi berlu a symbolicky ho uvedl na arcibiskupskou katedru, se četla latinsky
a česky bula, kterou papež Benedikt XVI. jmenoval Duku pražským arcibiskupem.Autor/ři: ČTK
Redakce KPV: Zd. K.
Vážený pane prezidente, vážení představitelé církevního a občanského
života, dámy a pánové, ale především vážený bratře primasi, Otče Dominiku,
ráda bych Vás pozdravila jménem všech politických vězňů — příslušníků
třetího odboje, členů i nečlenů Konfederace politických vězňů České republiky. A také
za sebe i za ně bych chtěla vyjádřit svou radost, že jste stanul na nejvyšším, ale také
na nejzodpovědnějším místě v čele římskokatolické církve v naší
republice.
Dovolte mi nejdříve malé zavzpomínání.
Probíhá nedávné zasedání biskupské konference. V jejím závěru
slouží přítomní biskupové z Čech, Moravy a Slezska ve svatováclavské kapli
katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha mši svatou za oběti zemětřesení na Haiti.
Po mši procházejí biskupové setmělou katedrálou k východu. Prostor chrámu je
naplněn vzrušující atmosférou událostí minulých i tušených.
Potkáváme se v boční lodi. Všichni jsme si vědomi, že zřejmě jeden
z odcházejících biskupů se stane nástupcem pražského arcibiskupa pana kardinála
Miloslava Vlka. Může to být pouze jeden z mnoha charizmatických církevních představitelů. Dnes
již to víme. Roma locuta, causa finita. Primasem naší církve byl jmenován
královéhradecký biskup, politický vězeň komunistického režimu, Otec Dominik Duka.
Chci Vám k tomu, Otče Dominiku, vyslovit velké blahopřání všech, které zde zastupuji,
ale především vyprošovat Boží pomoc, sílu Ducha Svatého a mocnou přímluvu Panny Marie
a Vašeho patrona svatého Dominika. Procházíme těžkým obdobím všech možných
krizí. Patří k nim i krize víry. Situace ve světě i u nás je dnes
nesmírně složitá. Věřím však, že jste statečným bojovníkem, který
to zvládne.
A dovolte mi prozradit, co si přejeme a očekáváme také od Vás. Abyste byl vládcem
přísným i laskavým; tolerantním k člověku, ale nesmlouvavým ke zlu. Abyste
nás naučil odpouštět a věřit ve spravedlnost.
Kéž byste se i vy, vážení přítomní představitelé duchovního
i politického života, zástupci domácích i zahraničních institucí a všechen lid
Boží i obecný stali zárukou, že tato přání budou v budoucnu uskutečňována.
Aby se políbil mír a spravedlnost. Aby tak mohla naše vlast vzkvétat a podpořit obnovu celé
naší planety.
Prožíváme velikonoční oktáv a víme, že Kristovo Vzkříšení
zůstává i naší největší Nadějí.
Zdař Bůh!
My, níže podepsaní, znepokojeni s nedávnou volbou nového ředitele ÚSTR
se na Vás obracíme jako členové KPV ČR a řadoví občané
s následujícím protestem.
Těsně v době voleb jsme se dověděli, že historik Jiří Pernes se v roce
1988 stal posluchačem Večerní univerzity marxismu — leninismu (VUML), což dotyčný před zvolením nikde
neuváděl. Když tento krok již po svém zvolení vysvětloval médiím, vyjádřil
se v tom smyslu, že to byl přece zcela nevýznamný počin („prkotina“)
a že každý z občanů bývalého Československa nějakým způsobem
prostituoval.
Jeho výrok nás pobouřil. Považujeme jej za urážku všech našich občanů, kteří
se nenechali komunistickým režimem zlomit a nepřijímali ponižující nabídky
a podmínky pro udržení nebo získání kariéry. Nabídka studia VUML byla určena
především nomenklaturním pracovníkům, u kterých se předpokládal vyšší stupeň
loajality, ne-li dokonce spolupráce s režimem. Jiří Pernes byl údajně k tomuto studiu donucen,
ale pravým důvodem byla zřejmě jeho snaha udržet se na vedoucím postu se všemi z toho
vyplývajícími výhodami. S absolventy této univerzity mohl režim počítat jako
s perspektivními a spolehlivými pracovníky pro další vyšší funkce.
Nás politické vězně a všechny slušné občany, kteří jsme komunistické
násilí odmítali i za cenu ztráty svobody nebo výhodného zaměstnání,
rovněž uráží, že Jiří Pernes přehlíží nebo dokonce vylučuje existenci nedělnických
profesí bez absolvování Večerní univerzity marxismu — leninismu. Udivuje
nás také jeho přepjatá obhajoba a zdůrazňování, že se v jeho
případě jedná vlastně jen o „prkotinu“.
Z těchto důvodů Vás vážení vysocí představitelé a členové Rady ÚSTR
vybízíme, abyste uvážili naše námitky a přehodnotili své důvody pro zvolení historika
Jiřího Pernese do tak vysoce postavené a odpovědné funkce ředitele instituce, která pracuje
s velmi citlivým a závažným materiálem pro zajištění naší bezpečnosti
a ochranu naší demokracie a občanských svobod.
V závěru vyslovujeme důrazný požadavek nové volby hlavy Ústavu pro studium totalitních
režimů, který nebyl v žádném případě spjat v minulosti s komunistickým režimem.
Současně požadujeme při volbě jiného ředitele, aby zájemci podávali a podali pravdivé dokumenty
o jejich minulosti v období komunistického režimu a aby členové Rady ÚSTR pečlivě
a zodpovědně zvážili své hlasy při návrhu a volbě ředitele ústavu.
V Praze dne 10. března 2010
Adresa pro doručování: Konfederace polických vězňů ČR Škrétova 6, 120 00 Praha
Statut veterána by mohl být přiznán jen tomu, kdo byl účastníkem odboje, ale ne odporu. V tom
je rozdíl proti účastníkům II. odboje, protože těm byl tento statut přiznáván bez bližšího
ohodnocení. I proto by o účastníku III. odboje musel spolurozhodovat ÚSTR. Závist paní
Dvořákové že: „Z titulu veterána jim bude patřit příspěvek na lázně, rekreaci
a řada dalších velmi lukrativních výhod“ je velice zřejmá už proto, že průměrný
věk bývalých politických vězňů komunistického režimu je stejný jako účastníků II.
odboje a paní Dvořáková ví kolik jich těchto „výhod“ využívá.
To ale není smysl uznání III. odboje a že to odboj i odpor byl je neoddiskutovatelné
a mnohdy srovnatelné s II. odbojem . Za celou dobu existence II. odboje nebyl vytvořen zákon
o odbojích a to o prvním, druhém, ani třetím. A to se musí napravit, což je
smyslem jednání Konfederace politických vězňů ČR.
Opakujeme — demokratické národy na celém světě si váží svých hrdinů,
vojáků i civilistů, kteří bojovali a položili své životy za vlast. Jen bývalá
Československá republika po roce 1948 tyto hrdiny nejen věznila, ale i popravovala a to i ty,
kteří bojovali ve II. odboji. To paní Dvořáková úmyslně přehlíží
a sama vykopává hluboký příkop mezi odbojáři.
Zd. K.
Součástí sekce je také nová fotosoutěž — Sbohem a šáteček — Vorobjove!
na stejné téma — viz tisková zpráva v příloze.Naším primárním
cílem je znovu přispět k osvětlení jedné z kapitol našich moderních dějin, nicméně
rozhodli jsme se případné držitele zajímavých snímků motivovat i zajímavými
cenami.Chtěla bych Vás tímto požádat o umístění informací o nové sekci
nebo fotosoutěži na Vašem webovém portále. Jakékoliv dotazy ráda zodpovím, proto
se na mě neváhejte kdykoliv obrátit.Jana KubátováNezapomeňte.czOpona, o.p.s.gsm:
+420 776 764 285 —
Redakce KPV ČR: Zd. K.
Ačkoliv se Rada Ústavu rozhodla na svém zasedání dne 2. března 2010 uvedené
nové skutečnosti projednat, radní p.t. Petruška Šustrová, Jan Zahradníček, Michal
Stehlík a Petr Fiala zamítli návrh na nové výběrové
řízení.
Jelikož nové skutečnosti, postoj designovaného ředitele i rozhodnutí Rady považujeme
za zásadní a dokonce arogantní ústrk vůči paměti a minulosti, rozhodli jsme
se k následujícímu prohlášení:
1) Považujeme za velmi znepokojující, že designovaný ředitel ÚSTR studoval
VUML, dobrovolnou kádrovou školu zločinné Komunistické strany Československa, a že ještě koncem koncem
osmdesátých let glorifikoval komunistický puč z únoru 1948 a
roli Lidových milicí v něm. 2) Považujeme
za nepřípustné, že designovaný ředitel ÚSTR při výběrovém řízení
zatajil své studium na VUML a že tuto skutečnost vulgárně bagatelizuje výroky typu „Prostě
tady jsme žili a každý se musel nějakým způsobem prostituovat“ (
tím nejen že nevalně hodnotí vlastní osobu, ale dehonestuje statečné spoluobčany, kteří před
diktaturou nesklonili hlavu, vzdorovali jí a s celými rodinami trpěli, a de facto popírá
existenci třetího odboje.
3) Považujeme za nepřijatelné, že designovaný ředitel ÚSTR i v současnosti
pokračuje ve své dezinterpretaci českých dějin 20. století, kdy například tvrdí,
že „komunistický režim nám nikdo nevnutil, že se sem nedostal na sovětských
tancích, ale že si ho naši rodiče vybrali sami a dobrovolně v letech 1945 až 1948“ (MfD
4.3.2010). Považujeme navíc za skandální, že takto o minulosti hovoří nejen historik,
ale zejména, že se takto vyjadřuje designovaný ředitel Ústavu, který má být garantem
symbolické diskontinuity s minulým režimem.
4) Považujeme za účelové, rozporuplné a nebezpečné, že designovaný
ředitel ÚSTR na jedné straně přichází s koncepcí “depolitizace” Ústavu,
a na druhé straně byl či je členem historické komise České strany sociálně
demokratické, jejímž garantem je předseda strany Jiří Paroubek. Navíc je pozoruhodné, jak
pan Pernes toto své členství v médiích jednou přiznává (LN 25.2.2010), podruhé
popírá (MfD 4.3.2010).
5) Považujeme za varující, že v některých bývalých
komunistických státech (Slovensko, Rumunsko), kde byly zřízeny podobné instituce jako Ústav pro studium
totalitních režimů, došlo nebo dochází k postupnému omezování jejich
činnosti. Na tuto skutečnost naposledy upozornilo i Prohlášení účastníků
mezinárodní konference „Zločiny komunistických režimů“ z 26. února 2010. Je
to signál, že nejde jen o běžnou otázku personálních změn, ale především
o ideologicky motivovanou snahu různých skupin a jednotlivců opět ustrkovat historii a dějiny.6)
Předsedkyně Rady Ústavu paní Naděžda Kavalírová dne 2. března 2010 nepodepsala
jmenování pana Jiřího Pernese novým ředitelem ÚSTR. Vyjadřujeme za to paní
Kavalírové podporu a vyzýváme ji, aby vytrvala a nenechala se „ustrčit“.
Kamil Miroslav Černý, signatář Charty 77
Neela Winkelmann-Heyrovská
Mirek Vodrážka, aktivista undergroundu
zaměstnanci ÚSTRP.S. Vysvětlení pojmu „neustrčený“. Toto slovo odvozujeme ze Slovníku
spisovného jazyka českého, díl VI., vydaného Akademií věd roku 1989, ve kterém
se vysvětluje význam slova „ústrk“ jako protivenství či nezasloužené
přehlížení práv, nároků, zásluh apod.
Základní programové prohlášení
Iniciativa neustrčených je spontánní a otevřené společenství lidí, kteří
si jsou vědomi snahy různých politiků, historiků, institucí, médií, ale i velké části
české společnosti bagatelizovat minulost, ustrkovat paměť dějin a snažit se omezit badatelské a kriticky
zaměřené aktivity vztahující se k naší nedávné historii.
Iniciativa neustrčených proto chce upozorňovat různými symbolickými formami na protivenství,
ústrky a příkoří, které se dějí naší minulosti a dějinám.
Kamil Miroslav Černý, signatář Charty 77
Neela Winkelmann-Heyrovská
Mirek Vodrážka, aktivista undergroundu
P.S. Vysvětlení pojmu „neustrčený“. Toto slovo odvozujeme ze Slovníku spisovného
jazyka českého díl. VI., vydaného Akademií věd roku 1989, ve kterém se vysvětluje
význam slova „ústrk“ jako protivenství či nezasloužené přehlížení práv,
nároků, zásluh apod.
Za KPV-ČR — Zd. K.
Těsně v době voleb jsme se dověděli, že historik Jiří Pernes se v roce 1988 stal posluchačem
Večerní univerzity marxismu — leninismu (VUML), což dotyčný před zvolením nikde neuváděl. Když tento
krok již po svém zvolení vysvětloval médiím, vyjádřil se v tom smyslu,
že to byl přece zcela nevýznamný počin („prkotina“) a že každý z občanů
bývalého Československa nějakým způsobem prostituoval.
Jeho výrok nás pobouřil. Považujeme jej za urážku všech našich občanů, kteří
se nenechali komunistickým režimem zlomit a nepřijímali ponižující nabídky
a podmínky pro udržení nebo získání kariéry. Nabídka studia VUML byla určena
především nomenklaturním pracovníkům, u kterých se předpokládal vyšší stupeň
loajality, ne-li dokonce spolupráce s režimem. Jiří Pernes byl údajně k tomuto studiu donucen, ale
pravým důvodem byla zřejmě jeho snaha udržet se na vedoucím postu se všemi z toho
vyplývajícími výhodami. S absolventy této univerzity mohl režim počítat jako
s perspektivními a spolehlivými pracovníky pro další vyšší funkce.
Nás politické vězně, kteří jsme komunistické násilí odmítali i za cenu
ztráty svobody nebo výhodného zaměstnání, rovněž uráží, že Jiří Pernes
přehlíží nebo dokonce vylučuje existenci nedělnických profesí bez absolvování Večerní
univerzity marxismu — leninismu. Udivuje nás také jeho přepjatá obhajoba
a zdůrazňování, že se v jeho případě jedná vlastně jen o „prkotinu“.
Z těchto důvodů Vás vážení členové Rady ÚSTR vybízíme, abyste
uvážili naše námitky a přehodnotili své důvody pro zvolení historika Jiřího Pernese
do tak vysoce postavené a odpovědné funkce ředitele instituce, která pracuje s velmi citlivým
a závažným materiálem pro zajištění naší bezpečnosti a ochranu naší demokracie
a občanských svobod.
V závěru vyslovujeme důrazný požadavek nové volby hlavy Ústavu pro studium totalitních
režimů, který nebyl v žádném případě spjat v minulosti s komunistickým režimem.
Současně požadujeme při případné volbě jiného ředitele, aby zájemci podávali a podali
pravdivé dokumenty o jejich minulosti v období komunistického režimu.
S pozdravemLeo Žídek, místopředseda KPV ČR, předseda politické komice KPV ČR
Zdeněk Kovařík, místopředseda KPV ČR
Ing. František Šedivý, místopředseda KPV ČR
RNDr. Hubert Procházka, místopředseda KPV ČR
Občanští demokraté upozornili, že návrh zákona leží ve Sněmovně již několik let, aniž
by se k jeho projednání poslanci dostali. Někteří levicoví zákonodárci přesto
považovali projednávání návrhu za další obstrukci.
Poté, co předkladatel návrhu odůvodnil v diskusi svůj názor, proč je podobný zákon potřeba,
obvinil jej komunistický zákonodárce Pavel Hejda z „fašounského projevu“, kterému chyběla
pouze zmínka o internacích minulých, nynějších a budoucích komunistů.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) upozornil, že zákon připouští ozbrojený boj jako legitimní
prostředek rezistence vůči komunistické moci, což podle něj povede k dalšímu rozdělení společnosti.
Další zákonodárci varovali před legislativními nedostatky a přílišnou rolí, kterou
přisuzuje Ústavu pro studium totalitních režimů.
Zdroj: Jaroslav Soukup, Novinky
Z jednání Parlamentu ČR dne 29. ledna 2010 — 14,50 hodin — Zd. K.
AKTUALIZOVÁNO 31.1.2009:
Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová včera na tiskové konferenci ODS
vyzvala ČSSD, aby pomohla přijmout zákon o účastnících protikomunistického odboje. Jiří
Paroubek reagoval: „Není úplně nejvhodnější, když nás k něčemu
vyzývá na tiskové konferenci našeho hlavního politického soupeře“.
Zdroj: Právo — 29. ledna 2010
Sněmovna dala šanci zákonu o uznání protikomunistického odboje poté, co návrh
senátorů podpořili i sociální demokraté. Komunističtí poslanci usilovali
o zamítnutí normy. Podle předlohy sice nedostanou účastníci třetího odboje finanční
odměnu, ale získají především morální ocenění válečných veteránů
stavějící je na roveň s bojovníky proti nacismu.
Kvůli uzákonění protikomunistického odboje se v pátek mezi poslanci strhly prudké
verbální boje. Prosazení tohoto bodu na pořad jednání je jedním z mála
úspěchů občanských demokratů na probíhající schůzi Sněmovny.
Místy emotivní debatu přerušila až polední přestávka. Výhrady k senátní
předloze má ČSSD, KSČM ji odmítla. Sněmovna zákon začala projednávat až po skoro dvou letech
od jeho předložení, vzhledem k námitkám levice není jisté, zda normu stihne
do květnových voleb schválit. Zákon má podle místopředsedy Senátu Jiřího Lišky
(ODS) alespoň po dvaceti letech od pádu komunismu především morálně ocenit ty, kteří bojovali
za obnovu svobody a demokracie a byli za to připraveni položit život nebo být uvězněni.
Účastníci odboje by neměli zákonem získat odškodnění nebo nějaké významné
materiální výhody, měli by ale statut válečného veterána, podobně jako
účastníci protifašistického odboje.
Bylo amorální, že při projednávání a hlasování o návrhu
zákona předsedal Sněmovně předseda KSČM soudruh Filip. — řekl mimo jiné „Nemám zájem
zákonem nařizovat, co si lidé mají myslet o minulosti, a nemám zájem povyšovat
některé činy, které kolidují se základními principy lidského života, na činy
hrdinské.“ Vojtěch Filip
Místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek zákon odmítl, přestože jeho záměr
podpořil. Vadilo mu mimo jiné, že by o účasti ve třetím odboji rozhodoval Ústav pro studium
totalitních režimů. Předloha podle něj také pokládá ozbrojený odpor proti komunismu
za prioritní. „Nezlobte se na mě, ale já to prostě nemohu přijmout,“ uvedl. Nepřímo
poukázal na činnost bratří Mašínů, které si vzal jako odsouzeníhodný příklad
bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček.
Podobně jako komunisté také poslanec Antonín Seďa (ČSSD) návrh označil
za protiústavní, ale kvůli tomu, že by do účasti na odboji nebyli zahrnuti vyloučení
nebo za komunismu perzekuovaní členové KSČ. „Zákon spíše vyvolá nevoli, škody
a další nespravedlnosti,“ míní Seďa. Norma by měla podle něj přinést pouze
morální odškodnění obětem komunismu. —„ Nic víc a nic méně KPV
nepožaduje“ — pozn. redakce muklove.cz Zd. K.
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda zákon naopak hájil s tím, že není dokonalý
a dokonalý nebude. Přesto by ale podle Svobody měl být schválen. „Aspoň touto formou uznejme ty,
na které můžeme být hrdi,“ prohlásil.
Poslanec ODS Zbyněk Novotný označil komunismus za bezprávný zločinný režim a postavil jej
na úroveň nacismu, neboť společným nepřítelem obou ideologií byli demokraté. „Nic, co
vzešlo z politiky Komunistické strany Československa, není ospravedlnitelné, a to po celou dobu
existence tohoto režimu,“ prohlásil.
Poslanec KSČM Pavel Hojda označil některé pasáže Novotného líčení komunistického režimu
za “typický fašounský projev“, v němž mu chyběl jen návrh na internaci komunistů
do táborů. Novotný se vůči tomu zvýšeným hlasem ohradil s poukazem na to,
že v české právu je právě komunistický režim ve stejném postavení jako režim
fašistický.
Osvědčení by podle předlohy nemohli získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických
bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok
na něj nemají mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří
byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období Pražského jara.
Účastníkem odboje nebo odporu proti komunismu se nebude moci stát každý občan někdejšího
Československa, který s bývalým režimem nesouhlasil. I rozdíl mezi odbojem a odporem je
dán mírou rizika nebo volbou prostředků boje s komunismem.
Osvědčení odbojáře by mohli získat například ti, kteří s komunistickým režimem
bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své
postoje vězněni nejméně tři roky, v souvislosti s tím utrpěli vážnou újmu na zdraví
a nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Mohli by být přijati do domovů péče
o válečné veterány či jim může být poskytnut příspěvek na lázeňskou péči
nebo rekreační pobyt. Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem
1948 a 17. listopadem 1989. Byl připravován na podnět Konfederace politických vězňů a ve spolupráci s ní. Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, která
platí na Slovensku.
„Chtěl bych jen zmínit, že musím opět vystoupit, protože jsem včera mluvil s předsedkyní
Konfederace politických vězňů Naděždou Kavalírovou. Ta, když viděla listinu hlasování, podle
kterého byl tento návrh nezařazen na pořad schůze, nevěřila svým očím, protože tam proti hlasovali
i lidé, kteří ji slíbili něco zcela opačného,“ dodal senátor Liška. O mnoha
poslancích za ČSSD zástupci KPV vědí, že jejich otcové či dědové byli vězněni
a rodiny perzekuovány a přesto se zdráhají, aby jejich blízcí příbuzní
byli morálně odškodněni. Není to i pokles jejich morálky ? Mohli by jim otevřeně pohlédnou
do očí ?
Během rozpravy ve sněmovně vystoupila i předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda
Kavalírová. Apelovala především na morální hodnoty poslanců.
—————————————————————————————–
28. ledna jednala předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová spolu s místopředsedou Zdeňkem Kovaříkem
a předsedou klubu ODS Petrem Tluchořem a dalšími poslanci o možnosti zařazení návrhu zákona
o Třetím odboji ještě na parlamentní jednání, protože tento zákon je už ve Sněmovně
2 roky a nikdy nebyl dán na pořad jednání. Některým poslancům, kteří kdysi
slíbili podpoření zákona, ukázala výsledek jejich předchozího hlasování
o zařazení do pořadu jednání, když hlasovali proti, nebo se zdrželi. 20 let čekají
bývalí političtí vězni na tento zákon ne pro jakékoliv finanční odškodnění, ale
pro morální uznání všech a všem, kteří se proti komunistické totalitě postavili
a mnoho z nich za svůj odpor byli mučeni, vězněni, a popraveno bylo více než 240 odbojářů
proti komunismu. Tak přednesl návrh zákona na tiskové konferenci Petr Tluchoř a předsedkyně KPV
Naděžda Kavalírová. Ta se spolu s místopředsedou Ing. Františkem Šedivým zúčastnila
celodenního jednání Sněmovny dne 29. ledna, aby svou osobní přítomností vyzývala
poslance pro uznání tohoto — pro bývalé politické vězně — velice důležitého
zákona.
Zd. K.-30. leden 2010