Statut veterána by mohl být přiznán jen tomu, kdo byl účastníkem odboje, ale ne odporu. V tom
je rozdíl proti účastníkům II. odboje, protože těm byl tento statut přiznáván bez bližšího
ohodnocení. I proto by o účastníku III. odboje musel spolurozhodovat ÚSTR. Závist paní
Dvořákové že: „Z titulu veterána jim bude patřit příspěvek na lázně, rekreaci
a řada dalších velmi lukrativních výhod“ je velice zřejmá už proto, že průměrný
věk bývalých politických vězňů komunistického režimu je stejný jako účastníků II.
odboje a paní Dvořáková ví kolik jich těchto „výhod“ využívá.
To ale není smysl uznání III. odboje a že to odboj i odpor byl je neoddiskutovatelné
a mnohdy srovnatelné s II. odbojem . Za celou dobu existence II. odboje nebyl vytvořen zákon
o odbojích a to o prvním, druhém, ani třetím. A to se musí napravit, což je
smyslem jednání Konfederace politických vězňů ČR.
Opakujeme — demokratické národy na celém světě si váží svých hrdinů,
vojáků i civilistů, kteří bojovali a položili své životy za vlast. Jen bývalá
Československá republika po roce 1948 tyto hrdiny nejen věznila, ale i popravovala a to i ty,
kteří bojovali ve II. odboji. To paní Dvořáková úmyslně přehlíží
a sama vykopává hluboký příkop mezi odbojáři.
Zd. K.