Občanští demokraté upozornili, že návrh zákona leží ve Sněmovně již několik let, aniž
by se k jeho projednání poslanci dostali. Někteří levicoví zákonodárci přesto
považovali projednávání návrhu za další obstrukci.
Zákon rozděluje společnost i Sněmovnu
Poté, co předkladatel návrhu odůvodnil v diskusi svůj názor, proč je podobný zákon potřeba,
obvinil jej komunistický zákonodárce Pavel Hejda z „fašounského projevu“, kterému chyběla
pouze zmínka o internacích minulých, nynějších a budoucích komunistů.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) upozornil, že zákon připouští ozbrojený boj jako legitimní
prostředek rezistence vůči komunistické moci, což podle něj povede k dalšímu rozdělení společnosti.
Další zákonodárci varovali před legislativními nedostatky a přílišnou rolí, kterou
přisuzuje Ústavu pro studium totalitních režimů.
Zdroj: Jaroslav Soukup, Novinky
Z jednání Parlamentu ČR dne 29. ledna 2010 — 14,50 hodin — Zd. K.
AKTUALIZOVÁNO 31.1.2009:
Kavalírová: ať ČSSD ocení třetí odboj
Předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová včera na tiskové konferenci ODS
vyzvala ČSSD, aby pomohla přijmout zákon o účastnících protikomunistického odboje. Jiří
Paroubek reagoval: „Není úplně nejvhodnější, když nás k něčemu
vyzývá na tiskové konferenci našeho hlavního politického soupeře“.
Zdroj: Právo — 29. ledna 2010
Sněmovna dala zelenou uznání protikomunistického odboje zákonem
Sněmovna dala šanci zákonu o uznání protikomunistického odboje poté, co návrh
senátorů podpořili i sociální demokraté. Komunističtí poslanci usilovali
o zamítnutí normy. Podle předlohy sice nedostanou účastníci třetího odboje finanční
odměnu, ale získají především morální ocenění válečných veteránů
stavějící je na roveň s bojovníky proti nacismu.
Kvůli uzákonění protikomunistického odboje se v pátek mezi poslanci strhly prudké
verbální boje. Prosazení tohoto bodu na pořad jednání je jedním z mála
úspěchů občanských demokratů na probíhající schůzi Sněmovny.
Místy emotivní debatu přerušila až polední přestávka. Výhrady k senátní
předloze má ČSSD, KSČM ji odmítla. Sněmovna zákon začala projednávat až po skoro dvou letech
od jeho předložení, vzhledem k námitkám levice není jisté, zda normu stihne
do květnových voleb schválit. Zákon má podle místopředsedy Senátu Jiřího Lišky
(ODS) alespoň po dvaceti letech od pádu komunismu především morálně ocenit ty, kteří bojovali
za obnovu svobody a demokracie a byli za to připraveni položit život nebo být uvězněni.
Účastníci odboje by neměli zákonem získat odškodnění nebo nějaké významné
materiální výhody, měli by ale statut válečného veterána, podobně jako
účastníci protifašistického odboje.
Bylo amorální, že při projednávání a hlasování o návrhu
zákona předsedal Sněmovně předseda KSČM soudruh Filip. — řekl mimo jiné „Nemám zájem
zákonem nařizovat, co si lidé mají myslet o minulosti, a nemám zájem povyšovat
některé činy, které kolidují se základními principy lidského života, na činy
hrdinské.“ Vojtěch Filip
Místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek zákon odmítl, přestože jeho záměr
podpořil. Vadilo mu mimo jiné, že by o účasti ve třetím odboji rozhodoval Ústav pro studium
totalitních režimů. Předloha podle něj také pokládá ozbrojený odpor proti komunismu
za prioritní. „Nezlobte se na mě, ale já to prostě nemohu přijmout,“ uvedl. Nepřímo
poukázal na činnost bratří Mašínů, které si vzal jako odsouzeníhodný příklad
bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček.
Podobně jako komunisté také poslanec Antonín Seďa (ČSSD) návrh označil
za protiústavní, ale kvůli tomu, že by do účasti na odboji nebyli zahrnuti vyloučení
nebo za komunismu perzekuovaní členové KSČ. „Zákon spíše vyvolá nevoli, škody
a další nespravedlnosti,“ míní Seďa. Norma by měla podle něj přinést pouze
morální odškodnění obětem komunismu. —„ Nic víc a nic méně KPV
nepožaduje“ — pozn. redakce muklove.cz Zd. K.
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda zákon naopak hájil s tím, že není dokonalý
a dokonalý nebude. Přesto by ale podle Svobody měl být schválen. „Aspoň touto formou uznejme ty,
na které můžeme být hrdi,“ prohlásil.
Poslanec ODS Zbyněk Novotný označil komunismus za bezprávný zločinný režim a postavil jej
na úroveň nacismu, neboť společným nepřítelem obou ideologií byli demokraté. „Nic, co
vzešlo z politiky Komunistické strany Československa, není ospravedlnitelné, a to po celou dobu
existence tohoto režimu,“ prohlásil.
Poslanec KSČM Pavel Hojda označil některé pasáže Novotného líčení komunistického režimu
za “typický fašounský projev“, v němž mu chyběl jen návrh na internaci komunistů
do táborů. Novotný se vůči tomu zvýšeným hlasem ohradil s poukazem na to,
že v české právu je právě komunistický režim ve stejném postavení jako režim
fašistický.
Osvědčení by podle předlohy nemohli získat příslušníci nebo spolupracovníci komunistických
bezpečnostních složek, členové Lidových milicí nebo prověrkových komisí. Nárok
na něj nemají mít ani členové předlistopadové komunistické strany vyjma těch, kteří
byli ve straně od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období Pražského jara.
Účastníkem odboje nebo odporu proti komunismu se nebude moci stát každý občan někdejšího
Československa, který s bývalým režimem nesouhlasil. I rozdíl mezi odbojem a odporem je
dán mírou rizika nebo volbou prostředků boje s komunismem.
Osvědčení odbojáře by mohli získat například ti, kteří s komunistickým režimem
bojovali se zbraní v ruce, prováděli sabotáže, převáděli přes hranice, byli pro své
postoje vězněni nejméně tři roky, v souvislosti s tím utrpěli vážnou újmu na zdraví
a nejméně rok organizovali petice a demonstrace proti režimu. Mohli by být přijati do domovů péče
o válečné veterány či jim může být poskytnut příspěvek na lázeňskou péči
nebo rekreační pobyt. Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem
1948 a 17. listopadem 1989. Byl připravován na podnět Konfederace politických vězňů a ve spolupráci s ní. Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, která
platí na Slovensku.
„Chtěl bych jen zmínit, že musím opět vystoupit, protože jsem včera mluvil s předsedkyní
Konfederace politických vězňů Naděždou Kavalírovou. Ta, když viděla listinu hlasování, podle
kterého byl tento návrh nezařazen na pořad schůze, nevěřila svým očím, protože tam proti hlasovali
i lidé, kteří ji slíbili něco zcela opačného,“ dodal senátor Liška. O mnoha
poslancích za ČSSD zástupci KPV vědí, že jejich otcové či dědové byli vězněni
a rodiny perzekuovány a přesto se zdráhají, aby jejich blízcí příbuzní
byli morálně odškodněni. Není to i pokles jejich morálky ? Mohli by jim otevřeně pohlédnou
do očí ?
Během rozpravy ve sněmovně vystoupila i předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda
Kavalírová. Apelovala především na morální hodnoty poslanců.
—————————————————————————————–
Co tomu předcházelo
28. ledna jednala předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová spolu s místopředsedou Zdeňkem Kovaříkem
a předsedou klubu ODS Petrem Tluchořem a dalšími poslanci o možnosti zařazení návrhu zákona
o Třetím odboji ještě na parlamentní jednání, protože tento zákon je už ve Sněmovně
2 roky a nikdy nebyl dán na pořad jednání. Některým poslancům, kteří kdysi
slíbili podpoření zákona, ukázala výsledek jejich předchozího hlasování
o zařazení do pořadu jednání, když hlasovali proti, nebo se zdrželi. 20 let čekají
bývalí političtí vězni na tento zákon ne pro jakékoliv finanční odškodnění, ale
pro morální uznání všech a všem, kteří se proti komunistické totalitě postavili
a mnoho z nich za svůj odpor byli mučeni, vězněni, a popraveno bylo více než 240 odbojářů
proti komunismu. Tak přednesl návrh zákona na tiskové konferenci Petr Tluchoř a předsedkyně KPV
Naděžda Kavalírová. Ta se spolu s místopředsedou Ing. Františkem Šedivým zúčastnila
celodenního jednání Sněmovny dne 29. ledna, aby svou osobní přítomností vyzývala
poslance pro uznání tohoto — pro bývalé politické vězně — velice důležitého
zákona.
Zd. K.-30. leden 2010