Archiv rubriky: Reakce na současné dění

Reakce na současné dění

Vzkaz Naděždy Kavalírové 8.9.2008 na ČT2

Politická vězenkyně z 50. let Naděžda Kavalírová (1923) hodnotí dobu od 1. republiky
po současnost na osobnostech našich prezidentů. Ze všech deseti uznává za opravdové prezidenty
jen čtyři. Ti ostatní jí zničili život. V únoru 1948 se zúčastnila protikomunistického
pochodu studentů na obranu demokrata Beneše. Po nástupu Gottwalda ji pak komunisté vyloučili
ze studií a od Zápotockého až do Novotného byla zavřená v kriminále.
Dnes jako předsedkyně konfederace politických vězňů usiluje o to, aby se na dobu totality
nezapomínalo.

Režie J. Reinisch, scénář P. Kopecký, J. Reinisch, dramaturgyně A. Majstorovičová.

Osobnosti, které v pořadu postupně promluví:

ŽOFÍN 2008 — 40 let poté

Setkání se zúčastnili členové KPV z celé republiky, dále pozvaní hosté a představitelé krajů a Senátu. Přijeli i zástupci bývalých politických vězňů ze Slovenska a také prezident Inter-Asso pan Knězovič s manželkou.

Pořad uváděl Čestmír Čejka.

Program zahájil dětský sbor zpívanou státní Českou hymnou, pak následovala
národní písnička a zakončením byla píseň „Ach synku, synku,….“

Hlavní projev přednesl místopředseda Mirko Šťastný.

Místopředseda František Šedivý přečetl dopis zakládajícího člena K 231 Jiřího
Krupičky, který žije v současnosti v Kanadě.

Následoval slavnostní koncert v přednesu orchestru Národního divadla a jeho sólistů. Byl to hluboký kulturní zážitek a také proto byl na konci mohutně aplaudován všemi diváky.

Na závěr přečetl ještě projev za nemocnou předsedkyni Konfederace polických vězňů:

„Vážení hosté, vážení přátelé, bratři a sestry.

Připadla mi milá povinnost jako předsedkyni KPV ČR ukončit dnešní příjemné setkání a slavnostní ráz u příležitosti výročí K 231 a také Vám poděkovat za vaši účast, kdy jsme se opět v hojném počtu sešli.

Je však také moji povinností zdůraznit, že K 231 neuzavřel svoji činnost vstupem
spřátelených sovětských vojsk do ČSR, ale na jeho myšlenku navázaly aktivity celé řady
politických vězňů a zejména pak skupiny protikomunistických exulantů, žijících po celém
demokratickém světě.

Není tedy mezi K 231 a KPV ČR žádný předěl. Jde o jednotné dílo
československých občanů, kteří se postavili proti komunistické diktatuře všemi prostředky a nic nezměnili na tomto postoji. Protože právě ono je zárukou, zabezpečující svobodu a demokracii v našem státě.
Proto tedy jako předsedkyně KPV ČR Vás proto vyzývám, abyste neustali ve své rozhodnosti hájit
svobodu a demokracii a to za všech okolností, ať se to líbí komu chce a jak chce.

Vy, kteří jste vstoupili do odboje máte neopominutelné právo požadovat, aby tyto zásady byly
ctěny a respektovány politickou reprezentací našeho státu a to bez ohledu na ideové zaměření těchto
reprezentací.

Ještě jednou Vám děkuji za vaši účast a přeji Vám šťastnou cestu domů.

Naděžda Kavalírová“.

Březen 2008 — Zd. K.

A nedají si pokoj pro návrat „starých časů“ …

Komunisté se o zrušení lustračních zákonů neúspěšně pokoušeli v minulých
letech již několikrát. V roce 2005 pro návrh KSČM hlasovalo 60 ze 180 přítomných
poslanců.Zastánci lustračních zákonů soudí, že jde o sice nedokonalou, ale přesto
zásadní pojistku, aby se do nejvyšších funkcí ve státní správě nedostali agenti,
bývalí vysocí důstojníci Státní bezpečnosti a nomenklaturní špičky
bývalé KSČ. Odpůrci těchto norem naopak míní, že takové zákony jsou nemorální,
protože vycházejí z principu kolektivní viny a člověka nehodnotí podle toho, co skutečně dělal, ale
podle toho, že byl někde evidován.

březen 2008— Zd. K.

Prezidentem byl znovu zvolen Václav Klaus

Stejný počet dostal Klaus i v předchozích dvou kolech. V tom prvním pro Klause hlasovalo
93 poslanců a 48 senátorů. Pro Švejnara zvedlo ruku 104 poslanců a 32 senátorů.

Ve druhém kole byl počet hlasů pro Klause totožný, Jan Švejnar ale získal ve Sněmovně místo
104 hlasů „pouze“ 94.

Komunističtí poslanci ve třetím kole podle informací Novinek nehlasovali pro Švejnara ani pro Klause. Švejnara
ale podpořili dva senátoři KSČM Václav Homolka a Vlastimil Balín a senátor Eduard Matykiewicz se zdržel.

Klaus: pokusím se nezklamat

„Já se pokusím nezklamat, je nezbytné, abychom drželi spolu. Děkuji za to, že to dnes proběhlo, tak, jak
to proběhlo. Velmi děkuji ODS, která mě navrhla a pevně z mnou stála, děkuji i ostatním. Musíme
jít dopředu,“ řekl novinářům po svém zvolení Klaus.

„Byl jsem zvolen proto, protože volitelé očekávali, že zůstanu sám sebou,“ dodal Klaus.
Prezidentský slib bude skládat až po 7. březnu. Tento den mu vyprší první mandát.

Předseda opoziční ČSSD Jiří Paroubek po volbě poukázal na to, že jeden z poslanců jeho strany, Evžen
Snítilý, hlasoval pro Klause. Ten ke zvolení potřeboval 140 hlasů.

Paroubek poukázal na postoj komunistů podle něj se chovali jako „přesýpací hodiny.

Cesta k Zubové

Mezi druhým a třetím kolem byla delší pauza. Zelení požádali o přestávku
45 minut, protože jeli za poslankyní Olgou Zubovou, která se ze schůze omluvila pro nemoc. Zeleným ale
její vysvětlení připadalo „zvláštní.“

Za Zubovou odjela do Kutné Hory ministryně Džamila Stehlíková. „Chceme ukázat, že jsme
jednotní,“ řekl Novinkám zdroj ze Strany zelených. V půl páté odpoledne
Stehlíková řekla, že Zubová volit nepřijede. Teď prý vydá prohlášení
o svém zdravotním stavu, píše ČTK.

Její manžel Vladimír Zubov ČT řekl, že problémy jeho ženy jsou opravdu jen zdravotního rázu.
Kdyby se teď někomu stala havárka, tak oni snad budou spekulovat, že to udělal schválně,“ řekl Zubov.

Volby se na začátku účastnila i kandidátka KSČM Jana Bobošíková, ještě před
hlasováním ale odstoupila. Komunisté pro ni nevyjednali dostatečnou podporu. Většina podpořila kandidáta
Jana Švejnara.

Poslanec ČSSD Evžen Snítilý během dne řekl, že bude hlasovat pro Václava Klause a strana jej ještě
ráno vyloučila z poslaneckého klubu.

Zdroj: www.novinky.cz, 15. února 2008

Zemřel Ivan DEJMAL

Informovala o tom jeho manželka Kateřina. Ministrem životního prostředí byl v letech 1991 až
1992 ve vládě Petra Pitharta. Za zhruba rok a půl se mu tehdy podařilo prosadit a dokončit úplný
systém ekologické legislativy, zejména klíčový zákon o ochraně přírody a krajiny.

Počátkem normalizace byl dvakrát vězněn za podvracení republiky a za politické postoje v průběhu
výkonu základní vojenské služby. V žaláři strávil celkem čtyři roky. Hned v roce
1977 podepsal Chartu, ve které vedl environmentální skupinu a vydával Ekologický bulletin.

Po odchodu z ministerstva působil Dejmal jako tvůrce územních plánů a ekologických studií. Do širšího povědomí opět vstoupil v roce 2000 uspořádáním konference Tvář
naší země — krajina domova, na niž poslal svůj příspěvek i britský princ Charles.

Loni v prosinci byl zvolen místopředsedou rady nově vzniklého Ústavu pro studium
totalitních režimů
.

Zdroj — ČTK  

Aktualitu připravil: Zd. K.

Senátoři iniciují návrh zákona o uznání protikomunistického odboje

Zákon předložila skupina senátorů v čele s místopředsedou horní komory Jiřím
Liškou.“Je to legitimizace třetího odboje jako takového,“ řekl k návrhu předseda Senátu
Přemysl Sobotka. Aktivní účastníci třetího odboje by podle předsedy Senátu mohli případně
požadovat určité finanční odškodnění.

Tvůrci zákona částečně vycházeli z obdobné normy, kterou předloni na jaře přijal slovenský
parlament. Za dobu jeho platnosti se o osvědčení přihlásilo 400 lidí, takže i v českých
poměrech by byla zátěž pro státní rozpočet minimální.

Zákon se má vztahovat na období mezi 25. únorem 1948 a 17. listopadem 1989. Měl by rozlišovat mezi
odporem a odbojem. Odboj má být definován jako aktivní jednání proti komunistickému
režimu s cílem jej svrhnout nebo destabilizovat. Odpor bude naproti tomu vymezen široce, půjde o různé formy
činnosti nedosahující intenzity odboje.

(Zd. K.)

Zdroj: http://zpravy.ods.cz

Stanovisko Konfederace politických vězňů České republiky k otázce přetrvávání komunismu v ČR

Vycházíme ze skutečnosti, že je pouze jedna a táž kontinuální komunistická strana, třebaže
se různě jmenuje. Tato strana vždy buduje svou existenci a své mocenské postavení na násilí,
prolévání krve, třídním boji a policejních totalitních praktikách. Byla proto
v České republice zákonem č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a odporu
proti němu
odsouzena a prohlášena za organizaci zločinnou a zavrženíhodnou.

Své naprosto odmítavé stanovisko ke komunistické ideologii a k existenci komunistické strany a jí příbuzných organizací a hnutí opíráme o bohaté a neblahé
zkušenosti s komunismem v praxi, a také o znalost jeho zvrácených ideových základů.
Komunismus je nereformovatelný, a proto nelze věřit ani jeho stoupencům a představitelům v kterékoliv době,
v jakémkoliv prostředí a za jakýchkoliv okolností.

Zastánce komunistické ideologie a členy a představitele komunistické organizace naopak vyzýváme, aby
se vzdali komunistického učení i praxe, aby sami zrušili komunistickou stranu a aby důsledně a nepodmínečně
odsoudili všechny zločiny komunismu.

Teprve pak bychom je mohli přijímat jako rovnoprávné občany a mohli bychom uznat upřímnost úmyslů
jejich činů, například finanční příspěvek Miloslava Ransdorfa na vybudování pomníku
komunisty popravené Milady Horákové.

V souvislosti se svým odmítáním nestoudných praktik bývalých
i současných komunistů protestujeme proti rozhodnutí 57 poslanců za ČSSD a KSČM podat Ústavnímu
soudu návrh na zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů. Jak může pan Zdeněk
Jičínský, bývalý komunista a socialistický zákonodárce, který se tohoto
úkolu ujímá po právní stránce, nechápat, že je to totéž, jako kdyby někdo po porážce nacismu žádal, aby se nekonal norimberský proces! A jak mohou mnozí naši občané
nevědět, že určité zlepšování životní úrovně v době komunistického režimu bylo jen
důsledkem přirozeného vývoje a technického rozvoje v celém světě a bylo vedeno snahou dohnat
Západ? Také Hitler odstranil například nezaměstnanost v Německu a snažil se vytvořit světovou
říši. Budeme ho za to chválit?

A nestačí připomenout našim spoluobčanům, že komunismus ve světě má na svědomí asi sto milionů
lidských životů?

Hajme naši demokracii! Snad ještě není pozdě!

Leo Žídek, předseda politické komice KPV ČR

Ing. František Šedivý, 1. místopředseda KPV CŘ

MUDr. Naděžda Kavalírová, předsedkyně KPV CŘ

Komunistická strana musí být zakázána ze zákona

my, kteří jsme bojovali ve válce a ilegalitě proti zlomocným režimům nacismu a komunismu, my, kteří jsme
prožili dlouhá léta v komunistických otrockých táborech a věznicích, utlačovaní a ponižovaní komunistickým násilnickým majestátem, chceme bránit právo a svobodu těžce a draze znovunabytou, a to všemi prostředky, protože je to naše svatá povinnost vůči příštím
generacím.

Chceme hájit naše právo na individualitu svobodného občana a lidská práva demokratické
společnosti. U příležitosti výročí uchvácení moci komunistickou diktaturou v únoru roku
1948 a nastoupení bezohledné diktatury a krvavé třídní nenávisti komunistickým
režimem vyhlašujeme svůj požadavek k ochraně svobody a práva a trvalého zajištění demokratických
principů naší politiky.

Požadujeme, aby se konečně politické a společenské reprezentace jednoznačně vyjádřily ke zločinné komunistické ideologii a zločinnému jednání komunistické strany, aby byla
komunistická ideologie jednou provždy vyřazena z řad lidské slušné společnosti, aby byla komunistická
strana zakázána ze zákona, jako je tomu v případě strany nacistické, aby politická
a společenská reprezentace našeho státu se jednoznačně distancovala od všech forem a odstínů
zamlžování komunistické odpovědnosti a omluv jednání komunistů
, aby tyto postoje se staly
etickou normou, kde právo je spojeno s povinností a jednání každého občana
s odpovědností, proto Mene, mene, tekel ufarsin, tedy bude sečteno, zváženo a zlé skutky budou
potrestány.

Rezoluce byla schválena Radou KPV ČR a byla přečtena v den zahájení Festivalu Mene Tekel dne 19. února 2007 v Senátu PČR a na ukončení festivalu dne 25. února 2007 na Staroměstském
náměstí na balkoně Paláce Kinských.

Zdroj: Zd. K. leden 2008

Opozice žene Ústav pro studium totalit k soudu

Jaké jsou úkoly Ústavu pro studium totalitních režimů

  • zpracovat a zpřístupnit údaje z minulých režimů, což by mělo přispět k pochopení komunismu
    a zároveň zabránit tendenčnímu výkladu historie
  • analyzovat příčiny a způsob likvidace demokratických aktivit v období komunistické totalitní
    moci a zpřístupňovat veřejnosti dokumenty z příslušné éry
  • věnovat se také období nacistické okupace českých zemí

Pracovníci ústavu se budou zabývat vzdělávací a publikační činností. Jedním
z prvních počinů je časopis Paměť a dějiny. Další informace o ústavu jsou na jeho webových
stránkách www.ustrcr.cz.

Opozičním poslancům také vadí formulace zákona, například označení celého
období komunistické vlády za totalitu.

Nelze předjímat, kdy Ústavní soud o návrhu rozhodne. Podnět dostal na starost soudce Jiří
Nykodým, rozhodnout ale o něm musí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.

Levicové poslance zastupuje před soudem sociální demokrat Zdeněk Jičínský. „Další
poslanci se připojili na základě svého vlastního rozhodnutí, nebylo přijato žádné
usnesení,“ řekl šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Levicoví poslanci se obávají, že výsledky bádání státem zřízené
instituce budou lidé pokládat za “oficiální“ a jediný možný výklad dějin.
„Tak bude fakticky omezována ústavně zaručená svoboda vědeckého bádání,“
stojí v návrhu.

Ideologická terminologie

Podle poslanců je chybou zákona také ideologická terminologie. „Zákon autoritativně označuje
úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 jako období komunistické
totalitní moci. Nebere v úvahu, že období bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci
proměnlivé a nebylo v tomto směru kompaktní,“ upozorňují poslanci.

Zatímco 50. léta podle nich skutečně byla totalitou, v 60. letech se režim postupně demokratizoval, a ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se prý zcela nevrátil k represivním praktikám z časů kultu
osobnosti.

„Tento stát provedl také řadu opatření pro celkovou společnost obecně pozitivních, zvláště
v oblasti sociální. Jako dílčí příklad lze uvést třeba prohloubení
praktického zrovnoprávnění žen v životě politickém, hospodářském a rodinném či
upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu,“ píšou levicoví poslanci.

Ústav bude studovat i nacismus

Ve stížnosti levice navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by
soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro
své fungování. Alternativně poslanci požadují vypuštění slova totalitní v řadě
pasáží zákona.

Hlavní motivací pravice pro založení ústavu byla snaha soustředit a uspořádat písemnosti
všech bezpečnostních složek komunistického režimu. Zpracování a zpřístupnění dat by
prý mělo přispět k pochopení komunistického režimu a zároveň zabránit tendenčnímu
výkladu historie.

Ústav by měl analyzovat i příčiny a způsob likvidace demokratických aktivit v období
komunistické vlády a zpřístupňovat veřejnosti dokumenty z příslušné éry. Má se věnovat také období nacistické okupace českých zemí. Pracovníci ústavu se budou
zabývat vzdělávací a publikační činností. Jedním z prvních počinů je časopis
Paměť a dějiny.

Zdroj — Novinky, ČTK ,


Vyjádření Konfederace politických vězňů ČR

KPV je překvapena, že legislativec komunistických zákonů, pan Zdeněk Jičínský (bývalý
člen KSČ — nyní ČSSD) se nezměnil ani po 18 ti letech změny od vlády komunismu a dovolí si protestovat
proti možnosti odhalení zločinů komunismu v této zemi.

Ústav pro studium totalitních režimů, který ještě nezačal pracovat je mu trnem v jeho
politického přemýšlení a už nyní hlásá a zastupuje „odporníky“ pro jeho
zrušení. Že by se snad mohly najít — odhalit — jeho osobní souvislosti — iniciativy — na tehdejších zločinech i třeba v oblasti legislativy, ve které je on velice fundován ?

Pane Zdeňku Jičínský, nechte ústav pracovat, tak jak má, vám i vašim souputníkům
„neublížil“ lustrační zákon, zákony o protiprávnosti komunistického režimu,
tak si jistě najdete „skulinu“, kterou vyklouznete z té možnosti, která by vám, náhodou,
mohla byť jen trochu ve vaší politické obratnosti ublížit. Díky současné demokracii jste mohl
řídit i první zasedání parlamentu a to je pro vaše EGO málo?

Skutky a skutečnosti, které byly páchány a to nejen v letech padesátých nelze zapomenout a je
jen nutné se opravdu pravdě podívat do očí a také skutečnou pravdu říci všem, kteří skutky
a skutečnosti doby komunistického režimu neznají a vy jim v tom bráníte — zuby, nehty.

Nebudeme vás soudit a zavírat do kriminálů, tak jako jste to dělali vy — komunisté — ale
bránit tomu, aby minulost byla poznána se už neubráníte — vás bývalých, nebo
i současných komunistů je jen asi 14 %, převážně starších občanů a to ještě těch, kteří byly,
tak jako vy nomenklaturní soudruzi. To vám ještě ani v 21. století nedošlo, že personifikované zločiny Stalina i Gottwalda (o dalších nemluvím) byly samotnými komunisty veřejně
odsouzeny — bohužel nepotrestány.

Jednoznačně nelze dělit režimní systém na různá období — v letech padesátých,
následně umírněnější v letech šedesátých atd. — komunistický režim byl
zločinný ve své podstatě a skutcích a to v celém období jeho absolutní vlády a to
ve všech zemích, kde měl možnost vládnout.

Pane Zdeňku Jičínský — pokuste se s touto skutečnou realitou smířit.

Zd. K. — prosinec 2007