Naopak nejstatečněji se Češi podle třetiny občanů zachovali v protifašistickém odboji. Druhé místo
přis
oudili lidé mobilizaci před Mnichovem. Informace plynou
z výzkumu agentury STEM. Z nabídnutých možností mohli respondenti vybírat pouze jednu.
Názor na historické události je obecně formován především věkem, vzděláním
a politickými preferencemi. Politické procesy v 50. letech vnímají jako událost hodnou
studu častěji lidé s vysokoškolským vzděláním a sympatizanti ODS. Kapitulaci před nacisty
v tomto kontextu naopak častěji vyzdvihuje starší populace, občané se středním vzděláním
s maturitou a sympatizanti KSČM.
Sametová revoluce je podle 18 procent veřejnosti dobou, kdy Češi projevili velkou statečnost. Období
bezprostředně následující vnímá 14 procent Čechů, a to především z řad
sympatizantů KSČM, jako epochu, za niž bychom se měli stydět. Naopak únorové události roku
1948 a období normalizace vnímají sympatizanti KSČM za hodné studu daleko méně.
Průzkum agentury STEM
Podle politických preferencí vnímají únorové události roku 1948 jako ostudné
nejčastěji příznivci Strany zelených, zatímco normalizaci v 70. a 80. letech hodnotí
ve stejném duchu především sympatizanti KDU-ČSL. Na chápání normalizace v dimenzi
ostudnosti má navíc klíčový vliv i vzdělání dotázaných. Zmíněnou
událost vnímají jako hodnou ostychu častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé a méně často
lidé se základním vzděláním.
Pro nejstarší generaci je vzorem statečného postoje Čechů především protifašistický odboj
a s ním související předmnichovská mobilizace proti hrozícímu nepříteli.
Mladí lidé si okamžiky statečného vystoupení českého národa spojují, vedle všeobecně
uznávaného odboje proti fašismu, hlavně se sametovou revolucí.
datum: 24. 10. 2008, autor: ČT24, zdroj: STEM