Podle Nejvyššího soudu se Brožová-Polednová aktivně podílela na likvidaci politicky
nepohodlných lidí. „Jedná se o totální etické selhání, pomocí
soudní moci se podílela na vraždě Milady Horákové,“ popsal iDNES.cz důvody rozhodnutí
mluvčí NS Petr Knötig.
„Byla to nejnázornější forma zneužití soudního řízení proti takzvaným
třídním nepřátelům,“ uvedl podle ČTK o procesu s Horákovou soudce NS Petr Hrachovec.
Brožová-Polednová se kvůli chorobám spojeným s věkem neúčastní soudních
líčení, nepřišla ani tentokrát.
Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala dovolání, protože nebyla
spokojená s verdiktem Vrchního soudu v Praze. Ten v únoru stíhání
Brožové-Polednové zastavil, protože prý měla jen okrajový podíl na odsouzení
Horákové. Vesecká ale nesouhlasila s tím, že její čin byl promlčený, a trvala na potrestání někdejší žalobkyně.
Právě o roli Brožové-Polednové v případu justiční vraždy se během dnešního
jednání soudu hovořilo nejvíce. Podle státní zástupkyně měla bývalá
prokurátorka nezanedbatelný podíl na zmanipulovaném postupu tehdejší trestní justice.
NS: Brožová-Polednová hrála činnou úlohu
„Tato mladá, začínající prokurátorka bez kloudného
vzdělání se stěží mohla orientovat v tak složitých záležitostech, aby si mohla uvědomit, že proces byl zinscenován,“ oponoval podle ČTK obhájce Vladimír Kovář.
Soud to ale odmítl a přiklonil se k názoru, že Brožová-Polednová hrála
v pětičlenném sboru prokurátorů činnou úlohu. „Pro soud je v tomto případě zcela
lhostejné, jakou měla praxi,“ uvedl Knötig.
Ústav pro studium totalitních režimů označil rozhodnutí NS jako průlomové. „Pro proces
vyrovnávaní se s minulostí je to dobrá zpráva,“ sdělil iDNES.cz ředitel instituce Pavel
Žáček.
Podle něj to potvrzuje potřebu společnosti pojmenovat konkrétní viníky, kteří se aktivně podíleli
na zločinech komunismu. „Ve věku Ludmily Brožové-Polednové nejde o to, dostat ji do vězení, ale
o stanovení její konkrétní odpovědnosti za smrt Milady Horákové jako varování
možným následovníkům,“ dodal Žáček.
Zdroj: jba,