„Komunismus je klasifikovatelný jako zločin proti lidskosti, protože naplňuje jeho podstatu ve zlé vůli,
otrocké práci, deportacích a vraždách z důvodů politických a náboženských,“
uvedla za organizátory europoslankyně Jana Hybášková. Odsouzení komunismu je i podle ní třeba
posunout na evropskou úroveň také v rámci soudnictví. Pomoci by tomu mohla i plánovaná
slyšení Evropské komise o těchto zločinech, naznačila Hybášková.
Například zástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Miroslav Lehký za komunistické zločiny proti lidskosti označil postih politických vězňů nebo zabíjení civilistů při
pokusech o překročení hranice do Německa i Rakouska. „Pro právní stát je povinností
stíhat zločin, kdykoli a kdekoli se stal a kdokoli jej spáchal. V případě, že to nedělá,
přestává být právním státem,“ uvedl Lehký.
Většinu zločinů komunismu se podle něj nepodařilo potrestat kvůli právní kontinuitě s předchozím
režimem. Byly považovány za trestné činy, na něž se často vztahovala amnestie. „Jako by bylo jinak všechno
v pořádku a komunistické Československo bylo právním státem v plném slova
smyslu,“ uvedl Lehký.
Během komunistické éry v Československu bylo podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu popraveno 234 lidí, přes 560 lidí zahynulo při pokusu
o překročení západní hranice. Nejméně 10.000 lidí podle odhadů zahynulo
v koncentračních táborech, na 1800 lidí zmizelo a 240.000 občanů bylo odsouzeno
z politických důvodů.
Z komunistických předáků byli odsouzeni do vězení jen někteří, například Karel Hoffmann
v souvislosti s okupací v roce 1968, dále bývalý šéf městského výboru
KSČ v Praze Miroslav Štěpán a předlistopadový ministr vnitra František Kincl. K vězení byli odsouzeni
i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf
StB. K zatím neuzavřeným patří kauza Ludmily Brožové-Polednové, která byla
prokurátorkou v procesu s Miladou Horákovou.
Důvodem nepotrestání komunistických zločinů byl podle místopředsedy Senátu Jiřího Lišky
(ODS) také nedostatek vůle prosadit stíhání komunistických zločinů. Komunismus nicméně nelze
měřit jen počtem jeho násilných aktů, neboť si vytyčil cíl změnit člověka, což znamenalo likvidaci
dosavadních hodnot společnosti. „Nastoupilo pokrytectví, přizpůsobení se a lhostejnost k osudu
druhých, které se staly základem pro víceméně nekonfliktní
přežívání,“ podotkl Liška.
Konference pokračuje v úterý debatou o vzniku evropské instituce, která by se zabývala
komunismem i nacismem.
2. červen 2008 — Zd. K.
Autor: ČTK