„Je výsostně politický zájem vést proti mně trestní stíhání,“ prohlásil před Sněmovnou Vondruška.

„Pracoval jsem poctivě a zodpovědně jako statisíce jiných lidí. Dělal jsem práci, která je potřebná také dnes,“ uvedl doslova. Podobně se proti obviněním, která se týkají jeho předlistopadové kariéry, hájil také v minulých týdnech.

Pro jeho vydání bylo 151 poslanců. Ještě více — 165 — jich odebralo imunitu Plašilovi. Podle policie řídil, přestože měl v krvi přes jedno promile alkoholu. On sám se vždycky odpovědi na tuto otázku vyhnul. Ke stíhání chtěl být vydán.

Svědek proti Vondruškovi — Jiří Wolf

Z trestního spisu, který poslanci obdrželi, vyplývá, že proti Vondruškovi zatím svědčí jeden vězeň — Jiří Wolf. Právě toho údajně Vondruška ve věznici v Minkovicích několikrát ostře napadl, a to pěstmi i obuškem.

Zatím se nepotvrdilo, že by Vondruška bil také politického vězně Vladimíra Hučína. Podle předložených dokumentů totiž v době, kdy k tomu mělo dojít, ve věznici vůbec nesloužil. Šlo o léta 1984 až 1988, kdy ale tehdejší dozorce studoval v Praze Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti.

Obvinění je postaveno konkrétně na čtyřech bodech, všechny se týkají právě Wolfa a období od roku 1980 až 1983.

Když mluvil Vondruška, zelení opustili sál

Na obranu Josefa Vondrušky vystoupil šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Kritizoval fakt, že Vondruška je stíhán až mnoho let po údajném porušování zákona.

„Je s podivem, že obvinění přichází až nyní, přestože pan kolega byl už v minulosti členem Federálního shromáždění a následně řadovým občanem, který imunitou nebyl chráněný,“ uvedl Kováčik.

Komunističtí poslanci před hlasováním opustili Sněmovnu, podobně se zachovali také zelení, to když mluvil sám Vondruška.

„Jsme velmi znepokojeni, že je naším kolegou ve Sněmovně,“ prohlásila předsedkyně jejich klubu Kateřina Jacques. „Považujeme za velmi skandální, jak se poslanec Vondruška k tomuto obvinění staví,“ podotkla.

Za Vondrušku se částečně postavil poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský, který rovněž poukázal na to, že od možného bití uplynula dlouhá doba. Podle něj by mělo platit v takovém případě promlčení. „Zejména, když například i vražda je promlčena po dvaceti letech,“ argumentoval.

Přesto se ale jinak vyjádřil proti Vondruškově přítomnosti ve Sněmovně. „Jako signatář Charty 77 si myslím, že kolega Vondruška neměl do Poslanecké sněmovny kandidovat,“ řekl.

Zdroj: rb, www.idnes.cz, 26. 9. 2007 

Topolánek ale není první vysoký ústavní činitel, který podporu Mašínům jasně vyjádřil. Vyznamenání pro ně už léta požaduje předseda senátu Přemysl Sobotka z ODS, připomínají LN.

Topolánek zmínil čtyři lidi jako příkladné české hrdiny — legionáře a pozdějšího zakladatele československé zpravodajské služby generála Sergeje Jana Ingra, hrdinu bitvy o Anglii generála Zdeňka Škarvadu a bratry Mašíny. Premiéra za jeho slova pochválil místopředseda Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka, naopak výhrady mají zástupci ČSSD a KSČM.

Případ skupiny lidí kolem bratrů Ctirada a Josefa Mašínů, kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti výrazné rozepře — někteří je považují za hrdiny, jiní za vrahy. Při jejich činnosti zemřelo šest lidí — dva policisté a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté.

Bratrům a jednomu ze tří jejich společníků Milanu Paumerovi se na podzim 1953 podařilo probít do západního Německa, další členové skupiny byli později v Československu odsouzeni k trestu smrti nebo mnohaletému žaláři. Mašínové a Paumer nikdy nebyli v Československu odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let státní zastupitelství jejich stíhání odložilo kvůli promlčení.

Pochvalná slova premiéra o Mašínech ocenil místopředseda Konfederace politických vězňů Čejka. „Jsem rád, že to premiér řekl poprvé na rovinu. My reprezentujeme převážně osoby, které se dobrovolně postavily proti komunistickému režimu s cílem ho vyvrátit. Mašínové jednali stejně, s tím rozdílem, že použili zbraň dříve, než se dalo očekávat,“ řekl LN. Nadšený byl podle LN Paumer: „Myslím, že Topolánek není špatný chlap, vážím si ho. Pokud bych se s ním někdy setkal, rád bych mu potřásl rukou.“

Někteří politici, hlavně opoziční, ovšem premiéra kritizují. Předseda ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že Topolánek chce „rozdělovat společnost, místo aby ji spojoval“. „Samozřejmě nikdo nezpochybňuje antikomunismus Mašínů a jejich touhu po svobodě, ale přece jenom je tady určitá kontroverznost v tom, že zaútočili na lidi, kteří se s režimem jenom vezli, kteří nebyli aktivní vykonavatelé,“ řekl deníku Paroubek.

Šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik prohlásil, že „rodiny obětí řádění bratří Mašínů“ by Topolánkovi jen těžko odpouštěly. „Musely by si myslet, že se pan premiér dočista zbláznil,“ řekl mimo jiné LN. Komunisté budou chtít výrok Topolánka zřejmě vysvětlil v Poslanecké sněmovně.

Podobný názor má podle LN i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Náš názor na bratry Mašíny je známý. My tvrdíme, že to, co provedli při opouštění republiky, lze kvalifikovat jako trestný čin vraždy a že to k tomu hrdinství nesedí.“ Podle Dolejše navíc nejde jen o osobní Topolánkův názor, protože „premiér je jeden z nejvyšších ústavních činitelů“.

Zdroj: ČTK, www.ceskenoviny.cz, 19. září 2007

Premiér Mirek Topolánek prolomil jedno z tabu české politiky

„Během svého projevu na Dni NATO v Ostravě označil Mirek Topolánek bratry Mašíny za „hrdiny protikomunistického odboje“. Ctirad a Josef Mašínové založili po únoru 1948 odbojovou skupinu a po jejich útěku na Západ za nimi zůstalo šest mrtvých. Jejich činy rozdělují českou společnost. Část lidí je považuje za hrdiny, část za vrahy. Až dosud o nich pochvalně nemluvil žádný český premiér. Velmi rezervovaní byli i dosavadní čeští prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. I proto Mašínové už léta marně čekají na státní vyznamenání. Topolánek označil v sobotu za příkladné české hrdiny čtyři lidi — legionáře a pozdějšího zakladatele československé zpravodajské služby generála Sergeje Jana Ingra, hrdinu bitvy o Anglii generála Zdeňka Škarvadu a bratry Mašíny.“ Tolik zpráva ČTK.

Tímto prolomil pan premiér jedno z tabu české politiky a projevil osobní statečnost. Patří mu za to dík všech občanů, kteří pamatují, jaká zvěrstva se v době útěku Mašínů na hranicích děla a kolik nevinných lidí, kteří nechtěli nic víc než odejít a žít svobodný život jinde než v komunistickém režimu, bylo postříleno jako divá zvěř. A o těchto zločinech se taktně mlčí zatímco když se tito lidé bránili a v sebeobraně zastřelili tyto najaté zabijáky, píše se o nich jako o mnohonásobných vrazích. Proto patří panu Topolánkovi dík za odvahu pojmenovat věci pravými jmény.

Ivana Haslingerová, www.fragmenty.cz