Autor se ve spolupráci s Archivem bezpečnostních služeb, Regionálním muzeem Litomyšl
a Občanským sdružením Post Bellum s úspěchem pokusil zmapovat odhodlání tehdejších
mladých lidí postavit se na odpor metodám upevňování režimu komunistické moci. Tato
práce byla příležitostí nechat je, na základě jejich autentických výpovědí, vydat
svědectví o potřebě cti, nápravě nespravedlnosti a bezpráví a nezřídka
i upadající křesťanské víry.
Překvapivá byla široká účast veřejnosti a studentů.
Slavnostní odpoledne zahájila ředitelka zdejšího gymnázia Mgr. Ivana Hynková, za vedení
města Litomyšle promluvil místostarosta Mgr. Novotný a za Konfederaci politických vězňů ČR předseda
pobočky 73 — Litomyšl br. Kopřiva:
Výstava — „Zkouška odvahy“ dnes otevřená, je mementem připomenutí
a chtěl bych jménem Konfederace politických vězňů poděkovat autorům výstavy nejen za to, že ji
dnes můžeme otevírat, ale že se tak stane na tomto místě a ve městě, které v 50. letech neslavně proslulo konáním monstrprocesů tehdejšího Státního soudu mladými lidmi.
Vždyť ve druhém z nich, ve dnech 9. až 11. října 1950, který bezprostředně následoval
po odsouzení obdobné slupiny z blízké Budislavi, stálo před porotou 9 mladistvých
a dalších 9 z celkového počtu 24 obžalovaných bylo těsně za touto věkovou
hranicí a navíc převážná většina z nich byla současnými, nebo bývalými
studenta tohoto gymnázia.
Naprosto nechci považovat litomyšlské procesy za vrchol odporu mládeže proti tehdejšímu režimu
komunistické zvůle, před námi byli i jiní a byli i po nás, jak to nakonec
dokumentuje i tato výstava, ale přesto se domnívám, že souborné zpracování
tohoto tématu, odboj mladých, je stále dluhem našich historiků a čeká na celkové
zhodnocení, ale ne pro nás pamětníky, ale pro generace, které přijdou po nás. Je třeba si
uvědomit, že z doloženého počtu 240 000 lidí, odsouzených v době totality
za politickou činnost, bez ohledu na více jak 200 popravených, žije podle kvalifikovaného odhadu
sotva 5 tisíc a to jsou pouhá 2 %, takže tato snaha po pravdivé výpovědi těmi
žijícími je už víc než nutná.
Jsem rád, že se instalace této první vlaštovky souboru dokumentace o odboji mládeže
po únoru 1948 ujalo právě gymnázium v Litomyšli, a tak nemenší díky patří
jeho ředitelce, paní Mgr. Ivaně Hynkové, za snahu předložit zejména mladých lidem ukázku doby,
která v dějinách našeho národa nesmí opakovat, a že záleží právě jen
a jen na nich a na tom, jaká poučení si z této smutné historie vezmou a jak
s nimi ve svém dalším životě naloží.
Myslím si, že tato adventní doba je správnou příležitostí před panely chvíli
postát a současně nad realitou této doby se zamyslet nad okolnostmi a příčinami
a i omyly, kterých se dopustily tehdejší generace a které náš národek té
hanby a potupy lidské důstojnosti přivedly.
Spolu s poděkování všem, kteří se o výstavu jakkoli zasloužili, vyslovuji vám
své přání zdraví, pohody a osobní spokojenosti i víru, že v naší
zemi vzájemná úcta, právo a spravedlnost budou už nadále a trvale nejvyšší hodnotu
nejen v proklamacích, ale hlavně v činech a skutcích.“
Michal Hroza, ředitel edičního odbor Ústavu, ve svém proslovu mimo jiné zmínil
nebezpečí netečného přihlížení tomu, jak posiluje levice a upozornil přítomné,
že vystavené publikace jsou k dispozici včetně výborně zpracovaného
„Almanachu“, příznačně nesoucího stejný název, jako
celá výstava — Zkouška odvahy — i na to,
že tímto okamžikem ji otevíráme i pro veřejnost, které bude přístupná na tomto
místě až do 31. ledna 2009 vždy v úterý a čtvrtek od 10 do 16 hodin.
Na závěr paní ředitelka gymnázia pozvala účastníky vernisáže na malé
občerstvení a následně ke společné družné besedě.
— Jiří Kopřiva-12—2008