Jeho ilegální práce spočívala v tom, že dělal spojku mezi bratrem Františkem a jeho
ilegální skupinou v Praze. Většinu materiálů předával v pražském hotelu Regina. Jeho
bratr zbraně obstarávat mohl, ale svízelnější byl jejich transport do Prahy. Jednou převážel Vojtěch
Klečka těžký kufr údajného droždí, jeden z cestujících esesáků mu dokonce
s kufrem pomohl. Když Vojtěch Klečka kufr v Praze otevřel, zjistil, že je plný zásobníků do sten-gunů.
V roce 1943 se sešel s bratrem v Praze. Za války byly jejich cíle společné. Nikdo z nich
netušil, že jejich cest se zcela rozejdou a každý se ocitne na opačné straně barikády. Každý se ocitl ve vězení, jenže každý v jiném. Po únoru 1948 převáděl lidi přes hranice, se rovněž, jak
se stal agentem chodcem, jak jednou stopnul osobní auto tatraplán, v němž seděl sám šéf
kontrarozvědky Jindřich Veselý. Přitom na klíně měl složený samopal. Tehdy ovšem nevěděl, kdo Jindřich
Veselý je. Jeho komplic, domnívaje se, že Vojtěch Klečka je za hranicemi tuto story vypověděl při jednom
z výslechů. Vojtěch Klečka byl dopaden na Hlavním nádraží 17. června 1949. A odsouzen na doživotí. Prošel mnoha vězeními a koncentračními tábory jáchymovských dolů. Propuštěn byl
6. září 1963.
Vojtěch Klečka je připraven vždy pomáhat potřebným, pomáhal také svému příteli genmjr.
Rudolfu Pernickému v době, kdy byl tento velmi těžce nemocný a pomáhal mu až do jeho posledních
dnů.
Za redakci zveřejnil ZdK.