Bratři Mašínové v roce 1953 opustili spolu s Milanem Paumerem, Zbyňkem Janatou a Václavem
Švédou Československo a pokusili se probít do západní zóny Berlína. Švéda
s Janatou byli při útěku dopadeni a následně v Československu odsouzeni k trestu smrti.
Mašínové jsou syny generála Josefa Mašína, který byl spolu s Václavem Morávkem a Josefem Balabánem členem legendární zpravodajské organizace Tři králové, která
v tehdejším protektorátu bojovala na domácí půdě proti nacistům.
Nečas vyzdvihl statečnost boje proti diktatuře; „Jeho vůle byla, aby byl pohřben v Americe na vojenském hřbitově,“ uvedl v Českém rozhlase k bratrově úmrtí Josef Mašín.
Případná účast českých politiků na obřadu je podle něj na jejich zvážení, na které
rodina nemá vliv. Premiér Petr Nečas uvedl, že je zpráva o Mašínově smrti zasáhla.
„Byl to odvážný člověk a právě pro jeho odvahu jsem si jej velmi vážil. Své hrdinství
prokázal svým odporem proti totalitní diktatuře, která uvrhla naši zemi do desítek let nesvobody.
Osobní statečnost prokázal i přesto, že čelil vážnému nebezpečí. Jeho osud patří
k těm, které bychom si i pro vyrovnání s naší vlastní historií měli
připomínat,“ konstatoval premiér v tiskovém prohlášení.
Kontroverzní zabití. Činy skupiny bratří Mašínů dodnes rozdělují českou
veřejnost, neboť při svém útěku zabili několik osob. Ještě před samotným útěkem
v září 1951 zabili dva příslušníky Sboru národní bezpečnosti, protože skupina
chtěla získat zbraně a peníze. Zejména zabití druhého muže, který byl nejprve omámen
chloroformem a následně podřezán, patří mezi nejkontroverznější akty. V srpnu 1952 to incident
je hodnocen nejednoznačně. Při útěku skupinu v tehdejším východním Německu nahánělo na 20 000 příslušníků bezpečnostních složek. Při útěku jich skupina několik zastřelila.
Následně se všichni přeživší členové skupiny přihlásili v USA do armády s cílem
i nadále bojovat proti komunismu.
Dokázali riskovat, ale otazníky zůstávají. Nejednoznačně vnímají akce
skupiny bratří Mašínů i historici. Vedle uznání hrdinství se objevují
i názory, že akce skupiny více nahrávaly propagandě, než poškozovaly samotný režim.
Smrt Ctirada Mašína je pro Česko velkou ztrátou, vzpomínají jeho blízcí. „Je to tragédie pro tuto zem, že tito lidé odcházejí. Naše společnost si jich neváží a neprojevuje
o ně zájem,“ řekl dokumentarista Martin Vadas, tvůrce televizního dokumentu o Mašínech. Jedni ale
Mašíny považují za hrdiny, druzí za vrahy. Smrt jednoho z odbojářů, Ctirada Mašína,
považují lidé z jeho okolí za velkou ztrátu. Na Mašína vzpomínají jako na odvážného a přímého člověka. Do historie se Mašín zapsal jako člen odbojové skupiny,
která v 50. letech vedla v Československu ozbrojený odpor proti komunistickému režimu. „Je to tragédie pro tuto zem, že tito lidé odcházejí. Naše společnost si jich neváží a neprojevuje
o ně zájem,“ řekl dokumentarista Martin Vadas, tvůrce televizního dokumentu o Mašínech.
Zároveň ocenil odhodlání odbojářů k boji s komunismem.