Výstava je instalována v nejlépe situované výstavní síni Evropského parlamentu v Bruselu, je přehledná, v podstatě vystihuje celou šíři problematiky krutovlády komunistického režimu.
Organizátorům, poslancům za ODS v Evropském parlamentě, patří veliký dík za to, že umožnili tuto výstavu, včetně vydání průvodní publikace, uskutečnit a realizovat ji v období vzpomínky na výročí popravy Milady Horákové. Výstavní panely zcela názorně v širokém spektru dokumentů ukazují, jaké nebezpečí komunizmus stále představuje.
Hlavní úvodní projev měl poslanec EP, bývalý primátor Brna, Petr Duchoň, jemuž je problematika blízká, protože je velký příznivec početné muklovské rodiny. Další projev měl místopředseda EP Miroslav Ouzký. Za delegáty KPV promluvil Zdeněk Křivka, bývalý politický vězeň komunistického režimu. Oslovil přítomné z pozice politického vězně, jenž zakusil persekuci na sobě. Ve svém projevu nastínil možnou perspektivu evropského vývoje bez komunizmu.
Bylo nás 27 členů KPV ČR, z poboček Konfederace z královéhradeckého kraje, olomouckého a brněnského kraje, kteří jsme se vernisáže zúčastnili a měli jsme mimo jiné možnost seznámit se s vnitřními prostorami EP.
Byli jsme i překvapení, že se areál EP stále rozšiřuje tak, aby vyhověl plně rostoucím nárokům agendy a naplňování ideálů, které budování evropské demokracie přináší. Naše návštěva proběhla ve dvou pracovních dnech, do kterých byla zahrnuta prohlídka prostorů EP, návštěva Pražského domu v Bruselu, samotná prohlídka centra Bruselu a seznámení se s některými pracovníky na velvyslanectví České republiky v Bruselu.
Při vernisáži výstavy jsme měli možnost promluvit se všemi europoslanci, účastníky vernisáže za ODS, čeští poslanci z jiných politických stran se výstavy nezúčastnili. Krátký záběr z Bruselu promítla i Česká televize následující den v odpoledních zprávách.
Pro nás to byl nezapomenutelný zážitek z kvalitní výstavy a perfektní organizace všech doprovodných akcí, byl zde zřejmý srdečný a upřímný zájem o dané téma ze strany jak autorů-poslanců, tak i jejich všech spolupracovníků-asistentů.
Naše účast byla rozvržena do 4 dnů včetně odletu a příletu zpět do vlasti, a to od 25. června do 28. června 2006. Záměr, který vzešel ze strany Oldřicha Vlasáka, převést na podzim výstavu do České republiky byl přijat hradeckou delegací s tím, že tuto výstavu budeme v Hradci Králové realizovat, aby si ji mohli prohlédnou i ti, kteří neměli stejnou možnost jako my.
B. Robeš a Z. Kovařík
V EP začala výstava o třetím odboji v Československu
Brusel 27. června (zpravodaj ČTK) — Odboj proti komunistickému režimu v Československu v 50. letech připomíná expozice, která byla dnes zahájena v sídle Evropského parlamentu v Bruselu. „Je dobře, že ta výstava je právě tady, protože západní Evropa je o těchto věcech jen minimálně informovaná,“ řekl novinářům Zdeněk Křivka z Konfederace politických vězňů.
„I když výstava nemůže odhalit celou skutečnost, otevře dveře k poznání o době, která stírala rozdíl mezi dobrem a zlem a mezi pravdou a lží,“ řekl osmdesátiletý Křivka z Brna. Je jedním z 27 politických vězňů, kteří se vernisáže v Bruselu zúčastnili.
Expozice se věnuje kořenům nástupu komunismu v tehdejším Československu, struktuře represivního aparátu a jeho obětem. Vyjmenovává popravené politické vězně, líčí procesy a zabývá se i mimosoudními represemi, jakými byly například pomocné technické prapory v armádě pro „politicky nespolehlivé“.
Výstava III. odboj v Československu, která byla otevřena v den, kdy byla před 56 roky popravena Milada Horáková, líčí i osudy účastníků odporu proti tehdejšímu režimu, například generálů Františka Moravce a Lva Prchaly nebo bratrů Mašínových. Sám Křivka byl za mřížemi 11 let až do roku 1960. “Byl jsem odsouzen za účast v protistátní skupině vedenou mým strýcem, který byl popraven,“ řekl Křivka.
Komunistický režim poznamenal osud i autora výstavy Jana Kratochvila. „Tady jsem našel jedinou fotografii, kde jsme všichni sourozenci spolu. Čekáme, až maminka přijde z výslechu,“ řekl ČTK o snímku z roku 1954, na němž je s bratrem Jiřím, pozdějším úspěšným prozaikem, a Josefem, který je fotografem.
„Otec odešel na Západ a pracoval pro zpravodajskou skupinu generála Moravce. Matku zavřeli, takže jsme strávili dětství po ústavech,“ řekl Jan Kratochvil. On sám je sochař a věnuje se jako historik československému exilu. V Brně připravuje na příští rok otevření Muzea exilu a rovněž v Brně uspořádal v roce 2003 rozsáhlou výstavu o československém exilu.
Nynější výstavu v Bruselu připravil ve spolupráci s poslanci Evropského parlamentu Ninou Škottovou, Petrem Duchoňem a Oldřichem Vlasákem a největší poslaneckou frakcí v EP, konzervativní Evropskou lidovou stranou (EPP).