Kdo byli do těchto táborů posíláni? Byli to především lidé nepohodlí režimu,
komunistické straně a často jen některému komunistickému funkcionáři. Lidé, jimž bylo
výhodné zabavit jejich majetek, dílnu, obchod, statek a často jen dům, na který si brousil zuby nejeden
komunistický pohlavár. Mezi prvé oběti patřili národní socialisté a lidovci, ale
i demokraté, kteří se netajili svým nesouhlasem s komunistickým režimem.
TNP v Dubí na dole Zápotocký patřil mezi nejpopulárnější díky svému veliteli
Karlu Weisovi, nositeli Řádu vítězného února. Ve skupině převezené z Pardubic byli
úředníci, učitelé, synové z velkých statků i kdysi známí sportovci.
V TNP byli výhradně lidé slušní, vesměs inteligentní a vzdělaní. Kladeňáci, když
nás potkávali cestou k lékaři v našich uniformách na zádech s nápisem
T N P, nám dávali sílu svým úsměvy.
A v kladenské cukrárně a v jednom obchodě s ovocem, když jsme se zastavili pro zákusek ze svého kapesného na náš dotaz po ceně jsme slyšeli odpověď: „Tyto uniformy
u nás neplatí, vyřiďte to i Vašim kolegům!!“ Vzdávám hold tomuto městu!
Žádné rudé Kladno. Kladno rostlo a roste do krásy a my jsme zde nalezli mnoho životních přátel
a nejen mezi havíři. A klidný a spokojený život. Jen komunismus se nezměnil. Varuji Vás —
nezapomínejte!!!
Josef Lesák
Fragmenty — srpen 2009 — Zd. K.