Po letech hádání se daly ve středu státy sedmadvacítky Evropské komisi volnou ruku
k tomu, aby se zbavila jednoho z nejsměšnějších byrokratických nařízení, které
určovalo přesně parametry pro ovoce a zeleninu.Od července 2009 se tak do regálů supermarketů budou moci
vrátit nejen zahnutější okurky, ale i cukety nebo hrbolaté mrkve. Šanci “nerůst podle jedné
šablony” dostane i dalších 23 druhů „legrační zeleniny“ — třeba melouny budou moci
vážit pod 1,5 kilogramu, květák zase bude smět mít průměr menší než 11 centimetru. Dosud
kupříkladu okurky byly přesně podle velikosti a zahnutí rozděleny do čtyř skupin.„Zbavujeme
se symbolu byrokracie. Nemá smysl vyhazovat kvalitní věci jen proto, že nesplnují ideál
krásy,“ prohlásila dánská komisařka Mariann Fischerová Boelová.Zrušit
nařízení, které v roce 1988 nevymysleli bruselští úředníci, ale jednotlivé
členské státy, pomohla i potravinová krize a vysoké ceny jídla. Velkou část
úrody, až celou pětinu celoevropské produkce, zemědělci ničili jenom proto, že neměla první jakost nebo
extra jakost.Křivá nebo nesprávně zakulacená zelenina teď dostane příležitost a navíc podle
odhadu komise může ušetřit zákazník až čtyřicet procent na ceně.„Každý přece ví, jak
vypadá okurka,” posmíval se absurdní, dvacet let staré směrnici Edmund Stoiber, který
se po odchodu z čela bavorské vlády snaží v Bruselu odstraňovat unijní byrokracii. Deset
druhů ovoce a zeleniny, včetně jablek, citrusů, broskví, jahod nebo rajčat, ale musí ale
i po včerejším rozhodnutí zastupců 27 členských zemí nadále splňovat
přísné normy — od barvy až po velikost.Přesto například malá jablka a další
ovoce nebudou muset bezpodmínečně končit jako džus. Pokud u jejich bedny v obchodě bude stát nápis
„pro průmyslové zpracování“, bude je moci obchodník prodávat třeba domácnostem
na vaření.
„Teď bude o všem rozhodovat sám trh, producenti se nebudou řídit podle jedné jasné normy,
ale podle několika různých,“ obává se Johann Greiml z rakouské hospodařské
komory.
Ideály krásy pro ovoce a zeleninu totiž stanovuje i hospodářská komise OSN v Ženevě.
Silné slovo navíc mají obchodní řetězce, které jasná pravidla chtějí, aby mohly
prodávat zboží na kusy a nikoli na váhu.
„Normy také dávají záruku, že se okurky správně zabalí do krabic, že se jich tam vejde stejné množství. Zákazník si může být jistý stejnou kvalitou,“ řekl
deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Hans-Dieter Stallknecht z německého zemědělského svazu.
Vysvětluje tak, proč se státy jako Španělsko, Itálie nebo Maďarsko, eurokomisařce vzepřely a nadále
chtěly přesná pravidla nejen pro zakroucení okurek a kulatost ovoce.
„Když jsme teď chtěli byrokratickou normu odstranit už letos v červenci, většina členských zemí
se překvapivě vzepřela. Co se prodávat bude a co nikoli, nemá určovat nějaká instituce
v Bruselu, ale trh,“ tvrdí mluvčí komise Michael Mann.
„V zásadě se toho moc nezmění. Většina okurek stejně roste už dávno díky šlechtitelům
rovně. Unie aspoň ukázala, že se byrokracie dokáže zbavit,“ poznamenal list Financial Times Deutschland.
Dosud platilo pro unijní okurky:délka — 25 centimetrů průměr — 5 centimetrů
zakřivení — 1 cm na 10 cm délky okurky ze skleníku mají mít alespoň
250 gramů
Zdroj: T. Procházka, Deník
na web vložil. Zd.K.