O tom, že Horáková nakonec přece jen skončí na popravišti, rozhodlo další slovo, které se na rozsudku objevilo. Bylo připsáno perem a znělo „výkon“ (trestu smrti).
Ukazuje to třístránková listina, která byla přes půl století „utopená“ v Národním archivu. Listina nesoucí datum 26. května 1950 svědčí o tom, že rozsudky nad lidmi souzenými v procesu byly napsané už pět dní předtím, než proces s třináctičlennou skupinou začal.
Za více než půl století starý zločin dnes půjde před soud nanejvýše poslední žijící účastnice — bývalá prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. „Podle mě je to zcela jasný důkaz její viny. Navrhl jsem státnímu zástupci, aby ji stíhal za účast na vraždě,“ říká vyšetřovatel Ilja Pravda.
O důležitém dokumentu přitom policie až do letošního roku nevěděla, znala ho jen hrstka historiků. Až před pár měsíci ho v Národním archivu znovu objevila archivářka Alena Šimánková. Na žádost policie totiž hledala dokumenty vztahující se k případu Horákové ve složce Karla Klose, jednoho ze strůjců politických vražd z padesátých let.
„Byla to dlouhá práce, Klosův fond je asi patnáct metrů dlouhá řada papírů,“ vzpomíná na objev třístránkové listiny archivářka Šimánková.
Scénář pro vražedné soudní divadlo
Dokument místy připomíná divadelní scénář. „Zkrátit proces o 1 den,“ stojí připsáno perem v záhlaví první stránky. „V řeči prokurátora — kolik obětí teroristické činnosti, kolik lidí nám zabili. Smrt — zájem společnosti,“ glosují vymyšlená obvinění autoři textu. Schůzky, na níž se rozsudek dopředu sepsal, se zúčastnili soudci (v čele se samotným předsedou státního soudu) i žalobci, patřila k nim i Brožová-Polednová.
S pořadovými čísly (Horáková má číslo 1) je tu vyjmenováno všech třináct obžalovaných. U jejich jmen je výše budoucího trestu a stručná charakteristika fiktivních zločinů, kterých se podle obžaloby dopustili.
„Hlava organisace (…) Špionáž se zprávami obsahujícími tajemství zvláště důležitá. Za okupace v koncentračním táboře, odsouzena k trestu smrti,“ stojí u jména Milady Horákové.
„Ten dokument je něco neuvěřitelného, jde o bezprecedentní porušení zákonů,“ říká vyšetřovatel Pravda. Listina je určena „výhradně k rukám“ Karla Klose, nechvalně známého náměstka ministra spravedlnosti, jednoho z hlavních strůjců politických procesů. „Ten tahal za všechny nitky. V průběhu procesu se u něj v kanceláři každý večer scházeli soudci i prokurátoři a on jim dával pokyny do dalšího dne,“ říká Pravda.
Pero přepisovalo osudy
Původní návrhy trestů jsou psané strojopisem. Pak však někdo výši trestů upravil nejprve obyčejnou tužkou a nakonec inkoustovým perem. Byly to čáry na papíře, které doslova přepisovaly dějiny. Trest smrti měla kromě Horákové dostat i další žena ze skupiny — Antonie Kleinerová. „Zmírnit na doživotí,“ přepsal nakonec kdosi její osud.
S obžalovaným Bedřichem Hostičkou měli mocní zřejmě více práce: jeho trest přepsali celkem třikrát a nakonec dostal místo patnácti let vězení celých osmadvacet. Kdo byl autorem těchto dodatečných vpisků? Historici spekulují, že to byl buď sám Klos, nebo někdo z bezpečnostní komise ústředního výboru KSČ, která měla v politickém procesu rozhodující slovo.
O prokurátorce rozhodne státní zástupce
O tom, do jaké míry nově objevený dokument předznamenal pozdější rozsudky v soudní síni, svědčí jednoduchá čísla: ve třinácti rozsudcích se soudci od „návodu“ odchýlili jen třikrát, z toho dvakrát byl trest mírnější.
Prokurátorka Brožová-Polednová měla kvůli vraždě Horákové stát před soudem už v minulosti. Justice však vrátila případ policii. Vyšetřovatel Pravda teď věří, že nedávno objevený dokument přinese zlom. Víc však nechce komentovat. „Záleží na rozhodnutí státního zástupce.“ „V současnosti studuju spis, o tom, zda podám obžalobu, rozhodnu asi do měsíce,“ říká pražský státní zástupce Radek Klvaňa, který má případ na starosti.
Zdroj: Ondřej Šťastný, www.idnes.cz, 13. července 2007