WASHINGTON:
Čestná plaketa předsedy vlády je vůbec prvním uznáním kontroverzního činu bratří
Mašínů, při němž začátkem 50. let přišlo o život šest lidí, od jednoho z nejvyšších
představitelů státu. Už několikrát byli navrženi na různá státní ocenění, nikdy je ale
nedostali.
„Mám problém s politickou situací v České republice, s existencí
komunistické strany, která poslala mou matku a mé přátele na popraviště,“ řekl Josef Mašín
českým novinářů ve Washingtonu v předvečer převzetí medaile. Pochybnosti o tom, že se česká
společnost vyrovnala s komunistickou minulostí, označují Mašínové za důvod, proč ani 18 let od pádu komunismu své rodiště ještě nenavštívili.
České republice Josef Mašín vyčítá, že stále v úřadech zůstávají soudci,
kteří soudili za komunistického režimu. Kritizuje také kontinuitu zákonů z minulých dob a zachovávání takzvaných zbytkových trestů, které po politické rehabilitaci
zůstávají v platnosti za provinění označená komunistickou justici za kriminální.
„Vážím si vyznamenání i toho, že premiér dělá kroky ve správném
směru. Doufám, že bude v této činnosti pokračovat,“ řekl Mašín.
Čin Mašínů není hodnocen jednoznačně
Synové válečného hrdiny podplukovníka Josefa Mašína, popraveného v roce
1942 nacisty, se po komunistickém převratu v únoru 1948 odmítali smířit s novou diktaturou.
Spolu s Milanem Paumerem prováděli různé sabotáže, až se nakonec všichni tři probili do Západního Německa.
Při jejich útěku ovšem zemřelo šest lidí, včetně oloupeného pokladníka, což dodnes
vyvolává v české společnosti nejednoznačné hodnocení. Členové odbojové skupiny
bratří Mašínů, jimž se nepodařilo uprchnout, byli odsouzeni k hrdelním trestům nebo
k mnohaletému vězení.
Ke svému činu by se Josef Mašín neváhal rozhodnout znovu. „Protože tehdy bylo něco, za co stálo
bojovat,“ řekl. Jeho rodina bojovala za vznik samostatného Československa i proti nacistům. „A my jsme
chtěli pokračovat v boji proti komunismu. Tento boj ještě není skončený,“ zdůraznil. Skutečnost, že komunisté mají stále silné zastoupení v českém parlamentu, je podle něho
svědectvím, že lidé neznají historii.
Topolánek vyznamenal kubánského vězně Bisseta
Čestnou plaketu předsedy vlády, kterou dnes obdrží Josef Mašín, udělil ve středu Topolánek rovněž
vězněnému kubánskému disidentu Oscaru Bissetovi odsouzenému k 25 letům vězení. Označil ho
za osobu, která dokáže sjednotit vnitřní kubánskou opozici se zahraničním odbojem, a vyslovil naději,
že se po pádu komunistického režimu stane jedním z předních představitelů svobodné Kuby.
Jako vůbec prvnímu zahraničnímu nositeli udělil premiér čestnou medaili in memoriam nedávno
zesnulému předsedovi zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Tomu Lantosovi. Při zahájení
činnosti takzvaného českého klubu v Kongresu USA ji ve středu od Topolánka převzala vdova Annette
Lantosová.
KAUZA BRATŘÍ MAŠÍNŮ
Ctirad (1930) a Josef (1932) Mašínovi založili začátkem 50.let se spolužáky a strýcem 21člennou
ozbrojenou odbojovou skupinu, která otevřeně bojovala proti komunistickému režimu.
V říjnu 1953 přešli Mašínové a s nimi Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda
východoněmecké hranice; při ozbrojených akcích na území Československa a útěku přes
východní Německo do Západního Berlína zabili členové skupiny šest osob, z toho tři při
přestřelce; všech šest zabitých bylo ozbrojeno, pět z nich bylo příslušníky armády či policie,
jeden byl ozbrojený přepravce finanční hotovosti; tři zabití byli Němci.
Útěk se podařil Mašínovým a Milanu Paumerovi, Janata a Švéda byli zadrženi a v roce
1955 popraveni stejně jako strýc Mašínů Ctibor Novák. Jejich matka byla uvězněna a v roce 1956 ve vězení zemřela.
Bratři Mašínové a Milan Paumer později získali americké státní občanství.
V červenci 1995 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) z důvodu
promlčení trestní stíhání bratří Mašínů zastavil.
Více o bratrech Mašínech:
http://www.totalita.cz/odbsk/odbsk_masin.php