Ze čtyř desítek kandidátů, které navrhli odbojáři, spolky a instituce, senátoři vybrali
v prvním kole Čestmíra Čejku z KPV, spolupracovníka Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Patrika Bendu a děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala
Stehlíka. Stehlík patřil i mezi kandidáty sněmovny, ale zvolen byl až jako kandidát
Národního muzea. Svůj podíl na tom zřejmě mělo i to, že před každou volbou se představitelé
senátorských klubů sešli k poradě.
Zbývajícího člena rady bude Senát vybírat ve čtvrtek. Volit bude mezi bývalým
senátorem KDU-ČSL Janem Zahradníčkem a ředitelem Liberálně-konzervativní akademie CEVRO Ladislavem
Mrklasem, kteří z neúspěšných kandidátů dnešní volby získali nejvíce hlasů. Až
za nimi skončili například ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, člen protikomunistické
odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer, bývalý důstojník BIS Vladimír
Hučín, bývalý disident a diplomat Jiří Gruša nebo exposlankyně za KSČM Jitka Gruntová.
Největší podporu mezi senátory získala prezidentova kandidátka a předsedkyně KPV Naděžda
Kavalírová, která obdržela 55 ze 70 hlasů. Úspěšní kandidáti sněmovny —
rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala a exministr životního prostředí Ivan Dejmal — byli do rady
zvoleni 46 a 40 hlasy. Neuspěl kandidát ČSSD Vladimír Cisár, který získal pouze
12 hlasů. Stehlík v této volbě jako kandidát KDU-ČSL získal pouze devět hlasů, jako
kandidát Národního muzea pak 43 z 67 hlasů. O hlas méně dostal Benda, který
působí také jako poradce místopředsedy Senátu Jiřího Lišky (ODS). Čejka obdržel
41 hlasů.
Ústav, o jehož vznik svedli souboj pravicoví zákonodárci s levicovou opozicí,
má lépe než dosud shromažďovat, analyzovat a zpřístupňovat dokumenty o období komunismu a nacistické okupace. Rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho
ředitele. Vážným uchazečem na tuto funkci je současný ředitel archivu bezpečnostních složek ministerstva
vnitra Pavel Žáček, kterého vláda pověřila přípravou vzniku ústavu.
Zdroj: ČTK, ceskenoviny.cz