Slavnostní zahájení ve Španělském sále Pražského hradu 22. června 2007 večer (fotoreportáž)
Kongresu se zúčastnily delegace bývalých politických vězňů z 12 postkomunistických států (Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Česka, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Slovinska a Slovenska). Omluvila se Ukrajina, neodpovědělo Moldavsko, Polsko a Rumunsko. Pořad moderoval br. Čestmír Čejka a vlastní akt byl zahájen státní hymnou, kterou zahrála hudba Hradní stráže.
Úvodem uvítala předsedkyně KPV ČR MUDr. Naděžda Kavalírová předsedu Senátu ČR MUDr. Přemysla Sobotku v zastoupení prezidenta republiky, který převzal nad kongresem záštitu, předsednictvo I-A, delegáty kongresu, zástupce diplomatického sboru a hosty včetně delegací z našich poboček. MUDr. Sobotkovi jako nejvyššímu přítomnému reprezentantovi ČR představila čelné představitele Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu (Inter-Asso): prezidenta Jure Knezoviće z Chorvatska a členy prezidia Dr. Tomáse Kisse z Maďarska, Pēterise Simsonse z Lotyšska a Dr. Huberta Procházku z České republiky.
Po uvítání předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR MUDr. Naděždy Kavalírové a přednesení zdravice MUDr. Přemysla Sobotky následovaly stručné ale srdečné zdravice, které přednesli ministr práce a sociálních věcí ČR a 1. místopředseda ODS RNDr. Petr Nečas v zastoupení předsedy vlády a předsedy ODS Ing. Mirka Topolánka a náměstek ministra zahraničí ČR Jaroslav Bašta v zastoupení ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Oba původně pozvané čelní představitele vlády bohužel zdrželo v Bruselu prodloužení diskuse o evropské ústavě v Radě Evropy.
Za Inter-Asso krátce poděkoval prezident Jure Knezović, který vysoce ocenil účast a podporu vysokých státních představitelů ČR i zástupců pražského diplomatického sboru. Slavnostní zahájení bylo pak ukončeno hudební vložkou pěveckého sboru.
Přijetí delegace u prezidenta Václava Klause a pracovní zasedání v sobotu 23. června (fotoreportáž)
V sobotu 23. června bylo na pořadu jednak přijetí presidia Inter-Asso a čelných představitelů KPV ČR prezidentem republiky prof. Ing. Václavem Klausem, jednak pracovní zasedání kongresu.
Srdečné a neformální přijetí muklovské delegace panem prezidentem bylo zahájeno přesně v 11.00 hod. v prezidentské kanceláři. Po něm následovala debata u kulatého stolu, při níž se pan prezident živě zajímal o mezinárodní i národní problémy a cíle Inter-Asso. S delegáty se shodl na významu účinného odporu bývalých politických vězňů proti komunistickému teroru a na nutnosti odsouzení minulých totalitních režimů od fašismu přes nacismus až po komunismus. Jejich srovnatelně zvrhlé ideologie byly příčinou zločinů proti lidskosti i proti občanským právům jednotlivců i národů, páchaných ve 20. století. Za další cíle Inter-Asso doporučil prohlubování a podporu občanských i lidských práv zejména v postkomunistických zemích a boj proti dalším novodobým „-ismům“ včetně mezinárodního terorismu.
Pracovní zasedání XV. Kongresu Inter-Asso bylo zahájeno po vyřízení nezbytných administrativních formalit Výroční zprávou prezidenta Inter-Asso Jure Knezoviće.
Knezović úvodem seznámil delegáty s programem dvou zasedání presidia I-A, která proběhla v období mezi XIV. a XV. kongresem jednak v Budapešti v říjnu 2006, jednak v Praze v lednu 2007. Na nich byl řešen především způsob podpory našich přátel v Bosně a Hercegovině, kde bývalí političtí vězni nebyli dosud rehabilitováni, a proto zatím nemají ani statut obětí komunistické totality ani neobdrželi žádné odškodnění. Od roku 2002 odkládá bosenský parlament schválení návrhu zákona o jejich rehabilitaci a dosud nenalezl politickou vůli tento zákon přijmout a situaci napravit. Hlavním důvodem jsou přetrvávající národnostní a náboženské rozpory ve společnosti, které brání rychlejšímu průběhu demokratizace a napomáhají k tomu, aby se u moci dosud držela většina funkcionářů bývalého komunistického režimu. Presidium se proto rozhodlo požádat o pomoc Vysokého komisaře OSN a mimořádného komisaře EU pro Bosnu a Hercegovinu.
Pak prezident Knezović vysoce ocenil význam festivalu „Mene Tekel“ proti totalitě, který jako připomínku na převzetí moci komunisty uspořádala KPV ČR ve dnech 19. až 25. února 2007 v Praze a kterého se na pozvání KPV ČR spolu s více prezidentem I-A Rolandem Bude zúčastnil. Zdůraznil význam diskusí o komunistické totalitě, které proběhly se studenty Karlovy univerzity, komentované promítání trezorových filmů, zejména záznamu z procesu s Dr. Miladou Horákovou k ilustraci tehdejších poměrů, a význam soutěže vypsané v rámci festivalu pro žáky základních škol, kteří se písemně nebo výtvarně vyjadřovali na téma „Život v totalitě“. Festival i soutěž označil jako vzor nenásilného a objektivního informování mladších generací o komunistické totalitě. K tomu připomněl, že komunisté své totalitní režimy všude uskutečňovali s bezohlednou brutalitou a za cenu likvidace svých politických odpůrců. Obdobně ocenil také mezinárodní význam další akce KPV ČR, druhého ročníku prvomájových oslav v Praze na Letné , organizovaný pod patronací KPV ČR za přítomnosti a podpory předsedy vlády Ing. Mirka Topolánka a místopředsedy Evropského parlamentu Görana Lindblada, autora Evropské deklarace o zákazu propagace komunismu v členských zemích EU. V předvečer 1. máje se pan Lindblad zúčastnil v ČT televizní diskuze s ideologem KSČM Ransdorfem, kterého poučil, že lidé musí posuzovat každý politický režim podle praktických výsledků a míry dodržování demokratických i lidských práv, které tyto režimy svým občanům poskytují. Jak z historických zkušeností vyplývá, je komunistická ideologie zločinná z principu, protože vychází z násilných předpokladů — z třídního boje a z nadvlády jedné strany. Proto porušování lidských práv v komunistických režimech nevyplývá z chyb jednotlivců, ale naopak je logickým následkem programovaného násilí, bez něhož nemohou tyto režimy vůbec existovat. Na prvomájovém setkání pan europoslanec Lindblad stručně a výstižně seznámil s Deklarací několik tisíc mladých lidí, kteří se oslavy zúčastnili. Jeho projev dále doplnil čínský disident a místopředseda kanadského parlamentu, kteří byli v té době na návštěvě u nás.
Na závěr své zprávy referoval Jure Knezović o setkání bývalých chorvatských a maďarských politických vězňů v jihomaďarském městečku Szigetvár v okresu Baranya. Maďarská delegace byla vedena Dr. Tomásem Kissem, členem předsednictva Inter-Asso, a chorvatská delegace prof. Slavko Meštrovićem. Za Inter-Asso byl přítomen prezident Jure Knezović a jednatel Günther Rudolph, který vyjádřil přesvědčení, že setkání proběhlo v klidných a přátelských diskuzích a významně přispělo k porozumění mezi národy.
Poté zasedání pokračovalo referáty jednotlivých národních delegací. Z mezinárodního hlediska z nich jednoznačně vyplynula současná kampaň postkomunistické ruské vlády, zaměřená na přímé i nepřímé narušování demokratického vývoje v evropských postkomunistických státech podle zásad neblaze proslulé carské a později sovětské koloniální, rasové a národnostní politiky. K nepřímému politickému nátlaku na řadu bývalých postkomunistických států Moskva začala zneužívat jednak ruské národnostní menšiny ve státech, které se osamostatnily po rozpadu bývalého Sovětského svazu, jednak členy bývalých komunistických stran a jejich mládežnických organizací v jednotlivých státech pro organizaci demonstrací a různých jiných forem tzv. „lidového“ odporu. Pro přímý nátlak jí posloužily ekonomické vztahy, zejména významná závislost států střední a východní Evropy na ruské ropě a na ruském zemním plynu. Nejotřesnější doklady k tomu pocházejí z Ukrajiny, Běloruska a Estonska a daleko za nimi v poslední době nezůstávají ani tzv. „lidové“ kampaně proti umístění amerických a NATO obranných raket a radaru na území Česka a Polska. Ve všech případech k tomu Moskva zneužívá populistické a nepravdivé argumenty včetně lživých tvrzení o porušování bezpečnosti Ruska a dohodnuté vojenské rovnováhy. „Lidovým“ protestům postkomunistů a často i naivních příslušníků ostatních levicových stran se postkomunisté snaží dodat zdání demokratičnosti hlásáním požadavku o rozhodování v referendu, protože doufají, že se jim podaří zmanipulovat veřejné mínění. Při každém jiném a odpovědně vedeném rozhodování o zvýšení bezpečnosti našeho státu a celé Evropy proti mezinárodnímu terorismu jejich lživé argumenty totiž nemohou obstát.
Výroční zprávu za KPV ČR přednesl bratr Dr. Procházka. V podstatě doplnil příznivé hodnocení Festivalu proti totalitě a Prvomájových oslav na Letné, které proběhly pod záštitou KPV ČR a které už zmínil ve své zprávě o činnosti Inter-Asso prezident Knezović. Pak zmínil stručně letošní třetí nejdůležitější akci — setkání zástupců KPV ČR s představiteli demokratických stran na Žofíně , zaměřené k zákazu propagace komunistické ideologie a komunistické strany. Z tohoto jednání nás potěšil zejména projev premiéra a upřímný zájem ministryně školství a mládeže o nápravu výuky evropské i české historie ve 20. století. Z poslední doby zmínil Moskvou řízený odpor komunistů proti radarové základně u nás jako příklad typického komunistického zneužívání občanských svobod k vlastním cílům, zejména k narušování demokratického vývoje a k snižování bezpečnosti a spolupráce evropských států. V závěru informoval delegáty kongresu o snaze KPV ČR vybudovat u Věže smrti u bývalého tábora „L“ mezinárodní muzeum otrockých a nucených prací a o snahu KPV ČR vyhlásit Věž smrti jako národní kulturní památku. K těmto akcím připravilo vedení KPV ČR jako podkladové materiály pro delegáty jednak faktografickou brožuru „OTK Vykmanov a NPT Vykmanov II — L“, jednak návrh na úpravu areálu muzea, vystavený v jednacím sále kongresu a zpracovaný ideově v disertační práci jedné z letošních absolventek pražské fakulty architektoniky pod vedením Ing. arch. Hlaváčka, aby delegáti kongresu mohli lépe posoudit skutečný areál ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří, který navštívili o den později.
Hlavním bodem jednání byla diskuze o otrocké a nucené práci v komunistických režimech. Souhrnným referátem ji uvedl br. Čestmír Čejka. Diskuse se zúčastnili zejména delegace Chorvatska, pobaltských republik, Maďarska, Česka a Německa. K dílčím výsledkům diskuse navrhla k tomu jmenovaná komise I-A, vedená členem předsednictva Pēterisem Simsonsem, závěrečnou kongresovou rezoluci .
Návštěva Jáchymovska v neděli 24. června
Po již zmíněné návštěvě Věže smrti se delegáti kongresu v neděli 24. června seznámili ještě s pamětním místem v parčíku u jáchymovského kostela, kde je umístěna „Brána ke svobodě“ a pamětní kameny jednotlivých komunistických lágrů. U obou pietních míst položili zástupci Inter-Asso věnce. Večer po návratu do Prahy byl kongres ukončen závěrečným projevem předsedkyně KPV ČR.
Jeho průběh i organizaci delegáti hodnotili kladně, zejména ocenili mezinárodní úroveň a význam zahajovacího večera na Pražském hradě, podtrženou účastí členů diplomatického sboru z postkomunistických států, sdružených v Inter-Asso, a věcnou diskusi předsednictva Inter-Asso a KPV ČR s panem prezidentem Klausem o shora již uvedených problémech.
V sobotu 23. června byla ve hlavním zpravodajství odvysílána zpráva o Mezinárodním kongresu Inter-Assa.
Dr. Hubert Procházka