Předmětem našeho zájmu jsou zejména pamětníci socialistické diktatury v Československu,
uvědomujeme si však, že politické věznění je globální fenomén. V rámci projektu již
vznikly dvě knihy, proběhly na dvě desítky konferencí, mezinárodních workshopů a přednášek.
Systematicky vytváříme také archiv rozhovorů přístupný v Centru orální
historie při Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v. v. i. V současnosti se občanské sdružení vydalo
i do vod studentského filmového dokumentu — vznikl tak dokumentární portrét Karly
Charvátové, který měl premiéru 17. listopadu 2011.
Projekt Političtí vězni.cz začal fungovat v roce 2008 jako neformální iniciativa několika studentů a studentek českých vysokých škol, kteří do té doby samostatně pracovali na svých studijních
záměrech o politických vězních. Při studiu jsme využívali vzpomínek politických vězňů
a vězeňkyň z 50. let zaznamenaných s využitím metodologických postupů orální historie. Na počátku projektu stál především pocit, že naši političtí vězni představují nesmírně
poutavé, a přitom nezaslouženě opomíjené téma. Později se ukázalo, že zájem o osudy a „paměť politických vězňů“ narůstá, příběhů je nahráváno značné
množství, doposud však nešlo o ucelené akademické projekty, ale spíše práce jednotlivců či
díla rázu publicistického a nesystematického. V rámci svých omezených
možností jsme se proto pokusili tuto mezeru zaplnit.
Rychle se zmenšující skupina žijících pamětníků nás doslova vybízela
k práci, která měla bohatství vzpomínek uchovat a zpřístupnit badatelům a zájemcům
(nejen) o téma politicky motivovaného věznění v komunistickém Československu a zahraničí.
Jak říká jedno přísloví: „Každý starý člověk, který zemře, je jako knihovna,
která shoří.“ Dalším motivem byla i obava, že by rozhovory pracně nahrané pro
bakalářské a diplomové práce skončily jen jako další položka v univerzitních
knihovnách čekající na skartaci.
Jak jsme zmínili, hlásíme se k metodě orální historie praktikované v souladu
s Etickým kodexem České asociace orální historie, které jsme řádnými členy.
Individuální vzpomínky pamětníků jsou dle našeho názoru důležité už proto, že mnohé
informace vztahující se k podmínkám věznění a osudům lidí v komunistických
pracovních táborech písemné prameny (produkované především represivním aparátem)
vůbec nezachytily. Jedním ze zásadních cílů orální historie je nabídnout
čtenáři co nejbohatší pohled na mnohavrstevné historické procesy, které nelze snadno uzavřít
do škatulky jedné pravdy. Vzpomínky politických vězňů přinášejí důležitou perspektivu pro
pochopení fungování socialistické diktatury, nikoliv však perspektivu jedinou, a měly by zapadnout do mozaiky
vzpomínek lidí nejrůznějších povolání, stranické či náboženské
příslušnosti a osudů. K pochopení pohledů politických vězňů mohou přispět i námi
zachycené vzpomínky a rozšířit paletu autentických vzpomínek na tuto citlivou dobu.
V minulosti jsme uskutečnili řadu mezinárodních aktivit. Grantová agentura Evropské komise
nám v roce 2009 umožnila vydání anglické publikace „Czechoslovak Political Prisoners —
Life Stories of 5 Male and 5 Female Victims of Stalinism“. Ta byla následována studentskou konferencí
„Životní příběhy obětí stalinismu“ a mezinárodním workshopem „Life in the
Stalinist Labor Camps“ uspořádaném v Praze a na bývalém lágru Vojna. Akcí se účastnilo několik desítek studentů z celé Evropy, kteří se setkali s našimi
pamětníky a navzájem hledali porozumění a konsenzus v otázkách politického
věznění. Díky záštitě České asociace orální historie a podpoře Úřadu vlády
České republiky jsme následně vydali českou knihu „Českoslovenští političtí vězni“,
obsahující vybrané rozhovory a několik analytických kapitol. Obě knihy jsou zdarma k dispozici na naší internetové stránce www.politictivezni.cz, kterou
neustále rozvíjíme.
Valná většina naší práce je zcela dobrovolnická, bez nároku na honorář.
Nákladnější projekty jako je vydání publikace či natočení a postprodukce filmu je hrazeno
z veřejných grantů nebo z peněz soukromých dárců. Právě jednotlivcům, kteří
nás podporují libovolnými finančními dary (vždy proti řádně uzavřené darovací
smlouvě) vděčíme za možnost publikovat a produkovat díla, která by bez jejich podpory nikdy nevznikla.
Po několika letech práce jsme se v roce 2010 rozhodli vytvořit formální strukturu v podobě
občanského sdružení Političtí vězni.cz, které vystupuje jako suverénní badatelská
entita. Jeho první velkou aktivitou se stal právě dokument o osudech znásilněné politické
vězeňkyně Karly Charvátové.
Dokumentární portrét K.Ch.
Nízkonákladový dokument s názvem „K.Ch.“mapuje životní příběh paní
Karly Charvátové (rozené Grollové), který v sobě odráží krutost
nedemokratických režimů 20. století, mezi něž několik desetiletí patřilo i Československo. Mladá
žena, která doufala, že po skončení 2. světové války bude žít plný a šťastný život
v obnovené ČSR, byla v roce 1948 zatčena a uvězněna. Etablující se „lidově-demokratický“ režim ji z ideových důvodů uvrhl již po několika měsících
své existence do vězeňské cely. Studentce pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy tehdy bylo
23 let. Po propuštění byla nucena trvale čelit nepříznivé sociální situaci, když spolu se sestrou a nemocnou matkou shromáždily měsíční příjem, který sotva stačil na pokrytí zcela
základních životních potřeb.
Příběh má však ještě další rozměr. V plzeňské vyšetřovací vazbě StB paní
Charvátová otěhotněla po znásilnění dozorcem. Dceru, která se jí v roce
1949 narodila, se rozhodla dát k adopci a znovu se s ní setkala až po padesáti letech. Jelikož dcera
paní Charvátové v dokumentu rovněž vystupuje, film nabízí pohledy obou žen na tyto
citlivé záležitosti. Oba pohledy překvapivě nemají konfrontační charakter, nýbrž vedou
diváky k zamyšlení, jakým extrémním situacím mohou být lidé ve svém
životě vystaveni. Dokument „K.Ch.“ tak není nutně vázán na období „totality“, může
se objevit kdekoliv, kde lidé přistoupí (či jsou nuceni přistoupit) na vládu bezpráví.
„Vy jste jednou pro nás nepřítel, čili když se s Vámi něco stane, na tom nám
nezáleží. Ten muž je vinen proto, že se snížil k tomu, že si něco zadal s politickým
vězněm,“ cituje ve filmu hlavní protagonistka, paní Charvátová, soudce vojenského soudu,
který pojmenoval její „bezcennost“ v očích komunistického režimu. Dlužno dodat, že pachatel — dozorce SNB — odešel od soudu s podmínečným trestem a do věznice za znásilnění mladé studentky nikdy nenastoupil.
„Naším záměrem je podnítit širší debatu na některá dosud méně frekventovaná
témata spojená s nedávnou historií — kupříkladu na problematiku žen -politických
vězeňkyň, která je aktuální i v kontextu nedemokratických států současnosti,“
upozorňuje předseda dobrovolnického sdružení Političtí vězni.cz dr. Tomáš Bouška. Sdružení
Političtí vězni.cz nyní usiluje o výrobu DVD a metodického manuálu pro vyučující,
kteří by dokument chtěli využít při výuce soudobých dějin. Mladí tvůrci mají za to, že životní příběh paní Karly Charvátové otevírá otázky, o nichž by
čeští i zahraniční studenti měli zájem diskutovat a tuto příležitost je jim třeba neustále
nabízet. Proto pořádají sbírku na distribuci filmu do českých škol. Pokud byste je chtěli podpořit,
kontaktujte je na emailové adrese:
Rozhovor s paní Karlou Charvátovou naleznete na webu:
Zd. K.