Památník finančně podpořili i Češi a české politické strany, ale také pobaltské státy a Tchaj-wan. „Náš památník je tak skutečně památníkem mezinárodním,“ cituje senátor Mejstřík předsedu nadace Lee Edwardse. Kongres v roce 1993 nadaci pověřil tím, aby památník navrhla, postavila a pak se o něj i starala.
Základní kámen památníku byl položen už loni v září. Hlavním motivem pro jeho vznik byla snaha zabránit hrozícímu zapomínání na zločiny komunistických režimů ve světě, uctít ty, kteří se jim dokázali postavit, a poučit příští.
„Hrdě přijímám Památník obětem komunismu jménem amerického lidu,“ prohlásil Bush. Podle něho je třeba upozorňovat na zločiny tyranských režimů kvůli těm, kteří zemřeli, i proto, aby se podobné hrůzy neopakovaly. Připomněl v této souvislosti slova českého spisovatele Milana Kundery, že boj proti komunismu „je boj paměti se zapomínáním.“
Vzorem třímetrového bronzového monumentu v podobě ženy třímající pochodeň byla socha Bohyně demokracie, kterou v roce 1989 vztyčili studenti na pekingském náměstí Tchien-an-men při násilně potlačené demonstraci za demokracii. Inspirací jim byla newyorská socha Svobody. Jejich dílo ale skončilo pod pásy čínských tanků.
S myšlenkou vybudovat památník přišel americký konzervativní historik Lee Edwards krátce po pádu Berlínské zdi v roce 1989. Kongres USA výstavbu schválil v prosinci 1993, ale trvalo více než deset let, než nadace pro vznik památníku v čele s Edwardsem sehnala peníze a než splnila veškeré administrativní požadavky.
Washingtonský památník byl odhalen přesně 20 let poté, kdy se tehdejší americký prezident Ronald Reagan před Braniborskou branou v tehdejším Západním Berlíně obrátil přes Berlínskou zeď na sovětského vůdce Michaila Gorbačova se slovy: „Pane Gorbačove, otevřete tu bránu! Pane Gorbačove, zbourejte tu zeď!“