Nevlídné počasí neodradilo stovky věrných Hradečáků k respektu zakladatele
prvního státu a k připomínce slavného dne výročí.
Hlavní projev přednesl odstupující hejtman Ing. Pavel Bradík. Vyzdvihl respekt první
Československé republiky v nové Evropě po „První světové válce“ a to jak
v politické i ekonomické oblasti. Jeho slova se i nepřímo dotýkala v kontextu tzv.
sociálních obratů k současnosti. Citoval Masarykova slova, že by tehdejší republika potřebovala 50 let
ke zklidnění a stabilizaci ekonomiky i politiky, aby perspektivně realizovala to, co by prospělo celému
národu. „Konstruktivní změny nelze v demokratické společnosti provádět přes noc, ale je
třeba trpělivosti, práce a odpovědnosti k uskutečnění vize odpovědné a spravedlivé
demokracii“, řekl prezident Masaryk v předválečném období republiky.
Primátor města Hradec Králové pan Ing. Otakar Divíšek předal vyznamenání a ocenění
příslušníkům armády, státní a hradecké policie, členům požárního sboru a dobrovolným hasičům, a významným hradeckým občanům.
Oslavy byly zakončeny českou státní hymnou.
Pokračování oslav bylo tradičně u pomníku účastníkům „třech
odbojů“ na Eliščině nábřeží u Sokolovny. Hlavní projev přednesl předseda Konfederace
politických vězňů v Hradci králové Zdeněk Kovařík:
29. říjen — 2008.
„Vážené dámy, vážení pánové, sestry a bratři.
Dvacáté století bylo poznamenáno politickými i vojenskými akcemi a boji pro vznik
mnoha států. 28. říjen roku 1918 byl zapsán jako den vzniku prvního našeho samostatného
státu — Československé republiky.
Stojíme u pomníku tří odbojů proto, abychom si připomněli, že Československá republika
postupně vznikala nejen politickým vyjednáváním mezi státy a velmocemi, ale, a to hlavně na bojištích východních, jižních a západních front Evropy v období let 1915 až
1918.
Jména bojišť na levé straně pomníku symbolizují jen několik významných míst
bojů za naší svobodu — za Československou republiku.
Bohužel, chod lidstva a dějin jde mnohdy jiným směrem, než si představujeme. Nežijeme odděleně od ostatních
států a seskupení.
Období v letech 1920 — 1931 bylo období rozkvětu tehdejší republiky, ale hrozba
nacistického Německa po roce 1933 nás přinutila přejít k jinému — obrannému
systému politiky a obrany státu.
Byli jsme nechtěně zavlečeni do nutností a událostí, kterým jsme se chtěli vyhnout.
Po překotných událostech a zradě tzv. západních spojenců v roce 1938 jsme prakticky zůstali
osamoceni proti všem našim hraničním sousedům a tak v myslích svobodomyslných občanů a vojáků
se zrodila myšlenka opětného odboje a to proti nacismu. Druhá světová válka se opět neobešla bez
přímé účasti našich obětavých a hrdinných občanů a vojáků v bojích na všech
frontách této války.
Jména těchto bojišť a míst utrpení těch, kteří i doma pozvedli zbraň proti nepříteli
jsou uvedena v prostřední řadě tohoto pomníku.
Opět jsme měli svoji Československou republiku, stát o kterém jsme snili. Ale jen velice krátkou
dobu.
Bohužel následující léta od roku 1948 nás opět uvedla do doby nesvobody, která
byla zvlášť nebezpečná pro nás, protože jsme nebojovali proti cizímu nepříteli, ale proti našim
komunistům, kteří byli tentokrát našimi úhlavními nepřáteli. Komunisté byli nepřáteli
všech svobodymyslných občanů, a všech těch, kteří chtěli žít v opravdové svobodě.
A proto opět se dali do boje. Bylo smutné to, že i v těchto řadách stáli v přední
linii ti, kteří již bojovali dříve za tuto svobodu a mnoho z nich i dvakrát ve svém životě.
Pravá strana tohoto pomníku už jen zobrazuje významná místa těchto bojů — místa
utrpení — věznice a koncentrační tábory v otrockém komunistickém systému
státu v letech 1948 až 1989.
Mějte proto na paměti, že by nikdy nemělo dojít k dalšímu rozšiřování těchto
pamětních připomínek a pomníků. Toto si musí uvědomit hlavně naše mladá generace, naše
děti i vnuci a to po celou dobu jejich života, protože minulost pro ně musí být mementem důsledného
varování. Lidský život je velice cenný, a proto bylo, a je zbytečné ho mařit ve válkách, věznicích a koncentračních táborech.
Je na nás, jestli přerušíme zakletí a prokletí osmiček v našich dějinných
letopočtech.
Děkuji vám za pozornost“
Význam dnešních oslav zhodnotil a uzavřel primátor města pan Ing. Otakar Divíšek
s poděkováním za účast v dnešním opravdu nepříznivém počasí.
Státní hymna v přednesu hradecké vojenské hudby uzavřela důstojné setkání.
Zd. K — říjen 2008