Začněme tedy čekáním. Trudie a Josef na sebe čekali třináct let. Vzhledem k tomu, že se celkem znali šestnáct roků, je to pozoruhodná bilance: 3:13. Tři roky spolu, třináct v odloučení.
I jejich láska začala stylově: psal se rok 1941, ve válce umíraly tisíce lidí a Bryks, český letec v Anglii, se s kamarády vypravil do restaurace. Tam ji uviděl. Když jí slíbil, že s ním bude pít jen sherry, nevěřila, ale na schůzku přišla. „Opravdu podle jeho slibu jsem toho večera pila sherry. Když jsem Pepu poslouchala, zjistila jsem, že mě nesmírně přitahuje. Byl krásný, inteligentní a odvážný, což byly vlastnosti, které měřeno dle mého idealistického měřítka mohly způsobit, že se mi zatočila hlava, že mi vzal mé srdce,“ napsala v knize vzpomínek.
Jenže byla válka. Po třech týdnech známosti byl Bryks sestřelen nad Francií a skončil v německém zajetí. Dvaadvacetiletá Trudie pracovala jako příslušnice ženských pomocných armádních sil v oddělení výzvědné služby a věděla, kam létá i že jeho letadlo dostalo zásah.
Prožila období mučivé nejistoty, až dostala dopis přes Červený kříž. Byl podepsán jménem „Rick“, ale podle písma ho poznala. „Ten, který jí vzal její srdce“, tajil identitu, aby se nedostal do protektorátu, kde by mu mohla hrozit smrt. Zatímco si posílali dopisy přes Červený kříž, on podnikal odvážné útěky ze zajateckých táborů, ty, díky nimž později vstoupil do historie.
Byla zoufalá, ale nikdy nelitovala
Když válka skončila, přišla další stylová chvíle: označení „britský pilot“ bylo označením pro hrdinu. „Stál na zastávce, celá ulice věděla, že tam na mě čeká pilot RAF. Neviděli jsme se skoro pět let, ale on mě okamžitě poznal a objal. Byla jsem překvapená. A on se hned zeptal, jestli si ho vezmu,“ vzpomíná.
Ale Trudie váhala. „Ten, který jí vzal srdce“, to však myslel vážně. Telefonoval jí několikrát denně. Až mu došla trpělivost: „Rozletěly se dveře a on říká, že si ho buď vezmu, nebo že okamžitě odjíždí a už se nikdy do Anglie nevrátí.“ A bylo to. Už měl v té chvíli v kapse připravený snubní prstýnek. Svatbu měli na ostrově Man, také stylově.
Bryks dostal vysoké britské vyznamenání, a když Trudie přijela s dalšími manželkami českých vojáků vlakem do Prahy, uviděla velký nápis: Vítáme britské válečné nevěsty.
Jenže poválečné Československo nebylo dobrým místem k životu. Přesto ty tři roky do komunistického převratu byly jejich nejkrásnějším obdobím. A také jediným, které trávili společně. Žili v Olomouci, narodila se jim dcera Sonia a vše vypadalo nadějně. Jenže komunistický převrat obrátil jejich život vzhůru nohama, po neúspěšném útěku skončil Bryks ve vězení a Trudie se po složitém vyjednávání dostala do Anglie. Zase byly mezi nimi tisíce kilometrů a vězeňské mříže. A ještě železná opona, která mezitím vyrostla na západní hranici Československa. Trudie, která byla s dítětem bez prostředků, psala zoufalé dopisy generálnímu tajemníkovi Slánskému a dalším, o nichž si myslela, že se jejich srdce dokážou obměkčit. Zbytečně.
Komunistický režim nechtěl zničit jen odvážného pilota, který se nepodvolil novým vládcům, ale i jejich vztah, lásku, která přežila nacistické věznění. Bryks manželce nesměl posílat ani to málo peněz, co jako vězeň vydělal v uranových dolech na Jáchymovsku. Když viděl bezvýchodnost situace, nabídl jí v jednom z dopisů rozvod. Odmítla.
Devět let na něj čekala na druhé straně železné opony, než se v roce 1957 jen náhodou dozvěděla, že v pouhých jedenačtyřiceti letech zemřel. Pak se pečlivě starala o jejich dceru Soniu, která onemocněla roztroušenou sklerózou a nemoci podlehla před sedmi lety.
Po pádu železné opony se Trudie mnohokrát vrátila do Československa, naposledy vloni, aby převzala z rukou prezidenta vyznamenání pro svého muže. I to bylo stylové. Láska Trudie Bryksové, jež se už znovu nevdala, zvítězila nad studenou válkou, nad zapomněním, nad smrtí milované dcery, nad vším. Když se jí zeptáte, zda někdy zalitovala manželství s Josefem Bryksem, odpoví: Nikdy. Není divu, že příběh Josefa Brykse lákal filmové tvůrce. Hned po válce byl o něm natočen v Anglii film Srdce v zajetí, v květnu bude Česká televize vysílat o Bryksovi hodinový dokument Muž, který přecenil českou duši režiséra Jána Nováka.
Když válka skončila, objevil se na zastávce a celá ulice věděla, že na mě čeká pilot RAF
Zdroj: MfDnes — 28.04.2007 — LUDĚK NAVARA — str. 08
související články
- 19. 5. 2007: Příběh letce, který přecenil českou duši
- 6. 3. 2006: Josef Bryks — zapomenutý hrdina