Zúčastnili se — zástupce krajského úřadu pan Plass, Magistrátu Města pan primátor Divíšek, PTP, Selské jízdy, Mladí konzervativci a další organizace. Přítomno i přes nepříznivé počasí bylo více než padesát občanů.
Tento významný den, je vzpomínka nejen na 17. listopad 1939, ale i na 17. listopad 1989, který nesmí být zapomenut. To nebylo jen ?cinkání? klíči, ale počátek zrodu nové demokracie a následně i nového státu.
U pomníku „Obětem komunismu“ pronesl hlavní projev místopředseda KPV — ČR a předseda pobočky Zdeněk Kovařík. Zúčastnili se zástupce krajského úřadu pan Plas, Magistrátu Města pan primátor Divíšek, PTP, Selské jízdy a další.
Vážení přítomní, Sešli jsme se dnes u pomníku „Obětem komunismu“ přede dnem státního svátku Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva.
V polovině příštího roku začne období volebních zkoušek našich občanů. Budou to volby do poslanecké sněmovny a na podzim volby do zastupitelských orgánů. Zdálo se před patnácti lety, že demokracie v naší zemi už je a že není třeba za ní dále bojovat. Není to jednoznačné. Minulé volby do zastupitelských orgánů naší republiky ukázaly, že se dějiny mohou s pozměněním opakovat. Občané, voliči a také poslanci a stoupenci sociální demokracie jakoby zapomněli na období nadvlády komunistů v letech 1948 až 1989.
Jednají a vyjednávají s nimi o současné i budoucí vládní politice a co je zarážející, že sociální demokraté jsou ochotni vyjednávat s kýmkoli, jen proto, aby se co nejdéle udrželi u vládní a politické moci. Voliči už zapomínají na to, že komunisté nás dovedli do čtyřicetileté totality policejního státu, rozkradení majetků, továren, zemědělských usedlostí a drobných živností, což následně nazvali — znárodňování a združstevňování. Dovedli nás do bezpráví, násilí a vybudování koncentračních táborů, táborů nucených prací, vojenských technických praporů PTP a věznění nežádoucích lidí. Po roce 1948 už o svých předvolebních slibech nemluvili.
Jednali ve jménu tak zvané ?lidové demokracie? a podle vlastních zákonů dovedli naši zem až k ekonomickému a politickému kolapsu. Totéž se opakuje v současné době, kdy socialisti a komunisté zaštítěni hlavně v České straně sociálně demokratické, hospodaří s našim státním majetkem. Hospodaří tak, jak byli zvyklí hospodařit minulých 40 let. Rok co rok vlády sociální demokracie se zvyšuje zadlužení státu, a při tom nikdo ze současné vlády za nic nebere odpovědnost. Bohužel i s tím se zvyšuje korupce, protože chybí důsledné dodržování práv a povinností které jsou základní součástí řízení státu. Stávající vláda jsouc si dobře vědoma podpory nezodpovědných koaličních politiků, rozhoduje bez odpovědnosti. Byl slibován zákon a pořádek a současnost je jiná.
Zatím se přesvědčujeme o tom, že se rozšiřuje administrativní státní aparát, že jsou peníze z daní občanů nezodpovědně rozhazovány za projekty, na které později každý občan této země doplatí. Vzpomeneme-li na nedávné události okolo jmenování nového ministra zdravotnictví, vidíme a přesvědčujeme se o bezkonceptním a provizorním řešení, tak závažných problémů, které se v konečných důsledcích dotýkají nás všech. K tomu patří i temné hospodaření s rozpočtem v armádě, ministerstvu sociálních věcí, ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu zemědělství ohledně navrácení zabavených majetků a i na ministerstvu zahraničí.
To už není demokracie. To je samovláda jedné strany a jejich podporovatelů. Taková je naše současnost, kterou si občané ve volbách zvolili. Je to z jejich strany asi stýskání po starém socialistickém ne — pořádku. Je také velice ostudné, když se armáda a vláda chce na poslední chvíli „postarat“ o válečné veterány zřízením domů pro veterány. K tomu je teprve donutila nezbytná amputace nohy dvojnásobného veterána, generála Rudolfa Pernického. Jeho nemocniční martirium konečně přinutilo jak prezidenta, tak i ministra obrany k jednání. Nejvyšší státní vyznamenání, které obdržel letos k 28. říjnu mu již dávno a plným právem náleželo.
Vzhledem k obavě z opětného komunistického vládnutí, Konfederace politických vězňů prohlašuje, že političtí vězni komunistického režimu v bývalém Československu organizovaní v Konfederaci politických vězňů ČR přijali všemi hlasy na svém Sněmu v Praze dne 18. října následující prohlášení:
My, jako pamětníci komunistické diktatury, jednohlasně a s plnou odpovědností před zákonem prohlašujeme, že komunistická ideologie je zrůdná a její organizace, t.j. komunistické strany bez ohledu na to, zda se jedná o KSSS, KSČ, KSS nebo KSČM, jsou organizacemi zločineckými.
Tyto organizace a jejich členové k získání moci používali brachiální násilí, vraždy, loupeže, nevybíravou likvidaci práv svobodných občanů a jsou připraveni ve jménu totalitní moci a diktatury proletariátu tak činit znovu, čehož důkazem je, že se nikdy nezřekli komunistické doktríny a násilných prostředků vlády, že nikdy neodsoudili leninskou a stalinskou ideologii. Rovněž dnešní pokračovatelé v KSČM neučinili od roku 1989 nic, co by svědčilo o snaze napravit způsobené křivdy a škody a to je dostatečný důkaz současných cílů dnešních komunistů.
Vážně varujeme reprezentace demokratických stran a státní představitele naší republiky před jakoukoli snahou nalézt konsensus vůči komunistům a přijmout jakoukoli jejich politickou pomoc a spolupráci. Taková cesta je předznamenána krachem demokratického a svobodného státu, takovou cestou rozhodně jít nechceme, takovou budoucnost jsme si nepředstavovali.
Toto prohlášení bylo předáno ČTK a dalším periodikám, ale žádná z nich to nezveřejnila. Že by se snad báli následků po zveřejnění, nebo už existuje cenzura ? My, zástupci organizací a ostatních občanů, kteří byly v nedávné minulosti perzekuováni, musíme toto připomínat a varovat před zneužíváním demokratických svobod k vlastním prospěchům. Demokracie není dar, je to zodpovědnost nás všech, pro všechny a hlavně pro naší budoucnost. Proto jsme se zde sešli, abychom to veřejně připomínali. Máme na to právo, To není poučování, ale důrazné varování proti současné občanské pasivitě a politické lhostejnosti.
Následoval projev pana Plase, náměstka hejtmana, který 17. listopad nazval dnem připomnění minulosti a respektu k těm, kteří neskolili hlavy.
Následoval krátký projev zástupce studentů — mladých konzervatistů, který poděkoval za možnost zúčastnit se těchto setkání a možnosti vystoupit se svými názory.
zapsal Z. Kovařík — listopad 2005