Položením květin a věnců od zúčastněných zástupců — primátora Ing. Otakara
Divíška, představitelů Města, Poslance PSP —ČR Ing. Davida Kafky, europoslance Ing. Oldřicha Vlasáka
a zástupců mnoha královéhradeckých organizací bylo setkání zahájeno.
Slova na zahájení :
„Vážení přítomní, dámy a pánové, sestry a bratři.
Vítám Vás na dnešním setkání u příležitosti Mezinárodního
dne studentstva a Dne boje za svobodu a demokracii.
„Psal se datum 23. květen 1998.
Za přítomnosti mnoha desítek bývalých politických vězňů a jejich blízkých,
představitelů státní a veřejné správy, zástupců Sokola, Orla, Svazu skautů a skautek,
Selské jízdy PTP, a dalších organizací a ostatní veřejnosti byl v těchto
místech odhalen pomník obětem proti komunistického odboje. Autorem díla byl pan Jan Wagner
z hořické sochařské školy.
Přednosta Okresního úřadu pan Ing. Pavel Bradík připomněl jak nebezpečný je
totalitní režim, který je maskován hesly o svobodě a sociální spravedlnosti, míru
a pokroku. Pod tímto příkrovem se nalézaly gulagy, lágry všeho druhu, krutosti, vezení,
politické procesy, vraždy, cenzura, železná opona, megalomanské stavby a oslavy. Primátor Martin
Dvořák projevil radost nad tím, že i v Hradci Králové bude stát
pomník Obětem komunismu. Pomníkům, podle něho, na rozdíl od novin nesluší
deníková aktuálnost, a proto je rád, že takový pomník je odhalován devět
let po „Listopadu“. Těmi lety se nejen potvrdila, ale ještě zvýraznila potřebnost připomínat
zločiny komunismu. Zástupci Konfederace politických vězňů — pan Karel Páral, Zdeněk Kašpar
a další nejen k tomu zmínili oběti komunismu, ale v duchu jejich odkazu apelovali na tehdejší
politiky a voliče.
Pomník vysvětil biskup Karel Otčenášek“.
Tolik z denního tisku v roce 1998.
Následoval hlavní projev předsedy pobočky :
„Vážení přítomní, dámy a pánové vážené sestry
a bratři.
Dnešní den — 17. listopad je dnem ke vzpomínce a k oslavě dne boje
za demokracii a dnem mezinárodního studentstva, respektive dnem
k připomenutí těchto atributů.
Měl a mohl by být dnem k bilancování minulosti. Minulosti dějinné i současné.
Dějinná minulost byla a je mnohokrát konstatována a připomínána vždy, bohužel,
v souvislosti bojů a následných utrpení. Ne vždy vítězství přineslo kýžené
změny za které bylo bojováno. Převážně pak to bylo už jen konstatování minulosti, ale
dnes je nutné připomenout, že předcházení minulosti je současnost. Dnešní současnost je opět
varující pro skutky a volbu našich občanů k budoucnosti. Nedávné volby do Senátu
a do krajských hejtmanství ukázaly, že občané této země jsou ve vlastním
rozhodování nepoučitelní z dějin. Poslední volby pamětníkům velice připomínají
volby v roce 1946, kdy voliči podlehli masové a slibovatelné demagogii komunistů a tak jim pomohli
ke čtyřicetiletému ovládání celého národa.
V těchto nedávných volbách se zdá, že zvítězila sociální
ohleduplnost a ohled na vlastní kapsu v třicetikorunových poplatcích u lékařů,
a také tak zvaná touha po změně, ale po změně čeho !
V roce 1946 to byly sliby rolníkům, živnostníkům, studentům, že všichni dostanou to co
si budou přát. Ano, dostali — dostali následně nůž na krk. Buď odevzdáš své
prosperující hospodářství komunistické společnosti, nebo — , nebo tě zavřeme.
Lacinější, manipulovaná pracovní síla, než vězeň komunistického režimu nebyla a ještě
k tomu státu připadl všechen majetek odsouzeného.
Dnes je opět nezakrytě slibováno, že stát by měl vzít do svých rukou
krachující podniky a některé nemocnice. Stát se o ně postará. Jak, to jsme již
poznali v nedávné minulosti. Toto jsou proklamace bývalých komunistů, kteří se dnes pod
vlajkou jiných stran opět dostali k moci po krajských a senátních volbách.
Konfederace politických vězňů již od roku 1989 upozorňuje a varuje před postupným
a nebezpečným vlivem bývalých komunistů i příslušníků bývalé
Státní bezpečnosti a jejich přisluhovačů pro návrat do vysokých politických funkcí
a úřadů. S falešnou demagogií sociálních a jiných slibů se jim
to úspěšně daří. Obsazují posty hejtmanů a senátorů a opět se obklopují
stranickými příteli.
Socializace majetků už tady byla a nejen tady v této zemi. Anglie měla také své zkušenosti
a teprve Margaret Thatherová vrátila převážnou část státních podniků
do soukromých a najednou už v nich nebyly problémy a tytéž podniky — soukromé
— dnes prosperují.
Socializaci a plánované hospodářství dobře pamatujeme. Přejeme si, aby se ty tak
zvaně dobré komunistické časy vrátily ? Budeme opět stát fronty na zboží a devizové
přísliby a třeba znovu i na toaletní papír. Budeme opět prosit, aby naše děti mohly volně studovat
bez hrozby politické oddanosti ke straně a lidu ?
Vrátím se na počátek. V roce 1946 komunisté volby vyhráli a následně
do svých řad vtáhli sociální demokraty. Naposledy vyhráli volby sociální
demokraté a komunisté se jim opět vnucují, aby je opět následně vtáhli do svého
lůna rodné strany. Historie se opakuje, tentokrát v trochu jiných barvách, ale
se stejnými cíly. Současnost je varováním pro budoucnost.
Občane, laciný populismus tě přijde velice draho !
Děkuji za pozornost.“
Primátor města pan Ing. Otakar Divíšek poděkoval Konfederaci politických vězňů
za uspořádání setkání u přemístěného pomníku a ve všem potvrdil
slova předsedy.
Následovalo znovu vysvěcení pomníku od bratrů — biskupa MONs. Dominika Duky a arcibiskupa MONs.
Karla Otčenáška.
Setkání bylo ukončeno státní hymnou.
Listopad 2008 — Zd. K.
P.S. Setkání se uskutečnilo na rekonstruovaném náměstí před hlavním
nádražím, které bylo tímto aktem otevřeno do užívání všem občanům
a návštěvníkům města Hradce Králové.