Pochodeň paměti, která nesmí zhasnout
V roce 2019 učinila skupina bývalých politických vězňů rozhodnutí, které pro ně mělo hluboký osobní i morální význam. Muži, kteří prošli nejtěžšími komunistickými pracovními lágry padesátých let, založili spolek dnes známý jako Nositelé odkazu Jáchymovské peklo.
Nebyl to krok z lehkomyslnosti ani pouhé založení další organizace. Bylo to rozhodnutí lidí, kteří na vlastní kůži zažili utrpení uranových táborů, byli svědky ponížení, násilí i smrti svých spoluvězňů a věděli, že jejich svědectví nesmí zmizet spolu s nimi.
Mnozí z jejich spoluvězňů zaplatili za svou víru ve svobodu životem. Zakladatelé spolku proto cítili povinnost nést dál jejich odkaz a připomínat pravdu o zločinech komunistického režimu.
Nezávislost a ochrana odkazu
Spolek funguje jako bezpříspěvková organizace. Veškeré pietní akce, vzpomínková setkání i osvětovou činnost financují jeho členové z vlastních prostředků nebo z dobrovolných darů těch, kterým není minulost lhostejná.
Tato nezávislost není pouze organizačním principem. Je zárukou, že spolek může jednat svobodně a bez vnějších politických či administrativních tlaků. Jediným závazkem jeho členů je pravda, paměť a důstojnost obětí komunistických represí.
Součástí ochrany tohoto odkazu je i skutečnost, že označení „Jáchymovské peklo“ má spolek registrováno jako ochrannou známku. Tento krok byl učiněn záměrně, aby tento historicky silný název nemohl být zneužíván a aby bylo zajištěno, že pod ním bude šířeno pouze autentické svědectví těch, kteří tuto historii skutečně prožili.
Rozpor v Konfederaci a otázka legitimity
Drtivá většina zakladatelů spolku byla po mnoho let aktivními členy Konfederace politických vězňů (KPV). Právě v jejím prostředí dlouhodobě působili a snažili se připomínat osudy politických vězňů komunistického režimu.
Postupem času však začali stále silněji vnímat, že uvnitř organizace vznikají neshody, které se dotýkají samotné podstaty jejího poslání.
Odklon od původních idejí
Řada pamětníků měla pocit, že se původní poslání organizace – jasně a otevřeně připomínat konkrétní hrůzy komunistických pracovních táborů – postupně rozplývá v administrativních strukturách a formálních aktivitách.
Obávali se, že živé svědectví přímých účastníků začíná ustupovat úřední rutině a že osobní zkušenost těch, kteří prošli lágry, přestává být v centru pozornosti.
Krize vedení
Stanovy organizace přitom vyžadovaly, aby ve vedení stáli přímí pamětníci – bývalí političtí vězni. Vysoký věk těchto mužů však postupně způsoboval, že mnozí z nich již nemohli aktivní vedení vykonávat.
Citlivé a důstojné řešení této situace, které by zároveň zachovalo legitimitu organizace a respekt k pamětníkům, však podle zakladatelů nepřicházelo.
Pro část bývalých vězňů tak bylo stále naléhavější vytvořit prostor, kde bude hlas přímých svědků zachován bez kompromisů a bez zpochybnění jejich historické autority.
Právě z této potřeby vznikl spolek Nositelé odkazu Jáchymovské peklo.
Mise: důstojnost nad úřední šiml
Spolek vznikl z přesvědčení, že úcta k obětem nesmí být pouze formální povinností nebo ceremoniálem. Památka lidí, kteří prošli komunistickými lágry, si zaslouží živou a pravdivou připomínku.
Název Jáchymovské peklo není metaforou. Je připomínkou skutečnosti, kterou v padesátých letech prožily tisíce politických vězňů v uranových dolech severozápadních Čech.
Úkolem spolku je tuto historii neustále připomínat veřejnosti i mladé generaci – aby se utrpení minulosti nikdy nestalo zapomenutou kapitolou.
Místa, která nesmí být zapomenuta
Jedním z hlavních pilířů činnosti spolku je organizace pietních setkání na místech spojených s utrpením politických vězňů:
Věž smrti (Vykmanov)
symbol jednoho z nejkrutějších míst, kde vězni třídili radioaktivní uranovou rudu.
Horní Slavkov
připomínka pracovních táborů známých jako „Dvanáctka“ a „Čtrnáctka“.
Jáchymov
symbol celé soustavy táborů nucených prací, které patřily k nejtvrdším represivním nástrojům komunistického režimu.
Každé pietní setkání je návratem do minulosti – a zároveň varováním pro budoucnost.
Tradice, která nesmí zaniknout
Navzdory pokročilému věku svých členů spolek dokazuje, že muklovská solidarita stále žije.
Jejich setkání nejsou jen oficiálními ceremoniály. Jsou především setkáním přátel, které spojila těžká životní zkušenost, vzpomínka na ty, kteří se z táborů nikdy nevrátili, a hluboké přesvědčení, že paměť národa je nutné chránit.
Každé jejich setkání připomíná jednoduchou, ale zásadní pravdu:
Svoboda není samozřejmost.
Aktuální informace
Veškeré informace o aktivitách spolku a termínech pietních aktů jsou pravidelně zveřejňovány na webu:
https://www.muklove.cz